Zodpovědné zadlužování 

Samostatná práce – pomocí otázek zamyšlení se žáka nad problematikou dluhů. V pracovních skupinách práce s textem metodou skládankového učení. Na závěr samostatná práce - argumentace k základním otázkám tématu a seznámení se s tím, kam se obrátit o pomoc v souvislosti se zadlužením.

Nakupování - jak se bránit trikům prodejců 

Žák pracuje s odborným textem z oblasti finanční gramotnosti  metodou kolotoče. Seznámí spolužáky se svým záznamem a s jeho pomocí diskutuje o přečteném textu.

Nakupování po internetu 

Lekce je doplněním učiva o zodpovědném nakupování. Má evokovat u žáků zájem o danou problematiku, osvětlit spotřebitelská práva spojená s i-nakupováním, ukázat možnosti zodpovědného nakupování po internetu a připomenout pravidla zodpovědného užívání internetu v souvislosti s internetovým bankovnictvím a nákupy po internetu.

Když se mi něco nelíbí... - Projekt pro školní parlament 

Žák se na příkladu tvorby jídelníčku ve školní jídelně učí, že aktivní občan může ovlivnit dění ve společnosti. Pojmenuje problém, navrhne řešení a pokusí se řešení prosadit.

Lekce předpokládá činnost žákovského parlamentu ve škole. Má projektový charakter a několik fází.

Příběh krokodýlí řeky 

Na základě poslechu krátkého příběhu, ve kterém je popsáno chování lidí v mezní životní situaci, si mají žáci uvědomit své vlastní hodnotové postoje. Hledají argumenty, obhajující jejich názory - a snaží se přesvědčit o správnosti svého rozhodnutí většinu.

Co je to vlastně ta diskriminace? 

Lekce uvádí na pravou míru pojem diskriminace v právním smyslu. 1. Část lekce představuje žákům, z jakých důvodů a v jakých oblastech nesmí dle platné legislativy k diskriminaci docházet. 2. Část žákům představuje, jakých forem může diskriminace nabývat, a jaké jsou možnosti obrany před diskriminací.

Sexismus v reklamě 

Lekce žákům/kyním představí problematiku sexismu, konkrétně sexismu v reklamě. Žáci/kyně se naučí rozpoznávat sexistické reklamy a budou schopni/é kriticky reflektovat obraz, který sexistické reklamy vytváří o rolích mužů a žen ve společnosti.

Jak ochránit korupčníka? 

Žáci budou na základě konkrétního příkladu konfrontováni s tím, že demokratické zřízení samo o sobě není zárukou respektování ústavy a práva.  Zjistí, jak mohou v situacích, kdy je právo ohýbáno, fungovat mezinárodní instituce, jaká je role opozice a jakým způsobem mohou reagovat samotní občané. Rozpoznají, že role občanů je pro udržení demokracie a právního státu nepostradatelná.

Lekce vznikla v reakci na článek „Neklid na východní frontě“ – 23. 7. 2012, Respekt číslo 30/2012

ARGUMENTY PROTI DEMOKRACII 

V průběhu lekce žáci na základě čtyř textů odvozují možné argumenty proti demokracii. Uvědomují si tak situace, v nichž může být demokracie přítěží či komplikací a zvažují, zda a za jakých okolností má smysl demokratické principy řízení narušit.

Práce probíhá ve dvojicích, jejím výstupem je provedený soupis situací, na nichž lze zdůvodnit argumenty proti demokracii.

Tato lekce navazuje na lekci "Kdo vládne a jak vládne?".

O rovnosti a svobodě 

Lekce je postavena na metodě čtení s předvídáním (Farma zvířat, G. Orwell). Žáci vždy po přečtení úryvku odpovídají na otázky kladené učitelem, které se týkají revoluce, rovnosti, svobody, bohatství... Po přečtení všech úryvků dojdou žáci k poznání, že i když si chtěla být všechna zvířata rovna, některá jsou si rovnější. Na lekci by mělo navazovat téma "Ideologie zdůrazňují rovnost a ideologie zdůrazňující svobodu".

Shin - pravdivý příběh ze Severní Koreje 

Shin Dong-hyuk se narodil v severokorejském koncentračním táboře, ze kterého se mu po 22 letech podařilo utéct. Text popisuje jeho životní příběh. Je strukturován tak, aby bylo možné využít metody čtení s předvídáním. Příběh seznamuje žáky s existencí totalitního režimu v Severní Koreji a ukazuje některé jeho rysy.

Kolik nás stojí migranti? 

Lekce poskytuje všeobecný přehled o migraci z ČR v historii i migraci do ČR po roce 1989. Přibližuje imigrační politiku České republiky a finanční zátěž přítomnosti cizinců v ČR pro český rozpočet.

Příběhy migrantů 

Žáci se seznámí se skutečnými příběhy cizinců, kteří se rozhodli opustit svou zemi, v roli úředníků rozhodují o tom, zda by jim v ČR poskytli azyl, nebo pracovní povolení, či zda by je vrátili zpět do výchozího státu. Pokusí se vcítit do osudů migrantů a uvědomit si, s jakými těžkostmi se v životě i následně při žádosti o přijetí Českou republikou setkávají.

Mezinárodní organizace 

Žáci se seznámí s vybranými mezinárodními organizacemi, předmětem jejich činnosti. Zamyslí se nad výhodami a nevýhodami členství v nich, v rámci svých možností zváží smysluplnost jejich existence.

Mise (A)ČR v zahraničí 

Žáci na mapě identifikují země, ve kterých působí/působila Armáda ČR v rámci zahraničních misí. Diskutují o přínosech a rizicích spojených s účastí v mezinárodních misích a o rozdílech mezi prací vojáků a humanitárních či rozvojových organizací. Lekce navazuje na lekci "Mezinárodní organizace".

Kontroverzní témata ve výuce: Adopce dětí homosexuálními páry 

Výuková lekce se zabývá otázkou (ne)souhlasu žáků s adopcí dětí homosexuálními páry, přičemž se nesnaží určit, zda je adopce správná, či ne. Žáci se zamýšlejí nad svými postoji a formují je prostřednictvím vlastních prožitků, diskuze a práce s textem.

Kontroverzní témata ve výuce: Muslimky a nošení šátků 

Zakázat muslimkám nosit šátky? K přiblížení situace muslimských žen využívá lekce modelové situace doplněné o fotografie ze zemí, kde je islám převládajícím náboženstvím. Dále pracuje se stručnými informacemi o tomto náboženství a především otevírá diskuzi nad vyjádřením některých českých osobností k zákazu nošení šátků na veřejnosti.

Amnestie a milost 

Lekce žákům přiblíží původ a smysl prezidentských amnestií a milostí. Na fiktivním příkladu „známkové amnestie“ ve škole se žáci zamyslí nad smyslem amnestie; na příkladech skutečných případů pak diskutují o udělení milosti. Lekce by měla vést k zamyšlení nad kladnými i zápornými dopady odpuštění pro jednotlivce i společnost a ke schopnosti podívat se na amnestii perspektivou odsouzeného i nevinného.

Lekce reaguje na dění kolem amnestie vyhlášené prezidentem Václavem Klausem 1.1.2013, avšak s touto konkrétní amnestií přímo nepracuje. Obsahuje však odkazy na doporučené zdroje pro případ, že by se učitel chtěl této konkrétní amnestii věnovat v navazující hodině. 

Co vlastně dělají kraje? 

Lekce přibližuje rozdílné kompetence státních, krajských a obecních úřadů a na reálných případech ukazuje provázanost různých úrovní státní správy. Formou rolové hry se žáci seznámí s protichůdnými zájmy jednotlivých úrovní rozhodování.

Lekce je inspirovaná článkem „Volíte mě, tedy jsem.“ – 30.9.2012, Respekt číslo 40/2012

Koho zvolím prezidentem? 

Tato lekce může sloužit jako příprava žáků na studentské prezidentské volby, které proběhnou 11.-12. prosince 2012. Žáci se zamyslí nad kritérii, podle kterých by vybírali prezidenta, a zhodnotí, zda jejich kritéria odpovídají pravomocem, které prezident skutečně má. Vzájemně se informují o svých preferencích v prezidentské volbě a diskutují o přednostech i slabinách jednotlivých kandidátů.

Pozn.: V lekci jsou ponechaní i tři kandidáti, kteří byli po sečtení hlasů Ministerstvem vnitra vyřazeni z volby; vzhledem k nejasnostem při vyhodnocení neplatných hlasů je stále možné, že se některý nebo všichni z nich volby nakonec zúčastní.

Lekce souvisí s články „Hlavně solidní ouřada“  – 4.11.2012, Respekt číslo 45/2012, a „Prezident třikrát jinak“ – 24.11.2012, Respekt číslo 48/2012

Jazyková vybavenost obyvatel ČR 

Lekce vede žáky k sebereflexi jejich dovednosti používat cizí jazyk, uvědomění si, k čemu všemu je třeba, a poskytuje srovnání jazykové úrovně se zeměmi EU. Na příkladu hledání práce si žáci uvědomí, že znalost cizího jazyka se stává nezbytností. Video ukázky významných představitelů, ale i obyčejných lidí, žákům demonstrují, že odvaha mluvit je důležitější než perfektní výslovnost nebo ovládání gramatiky. Lekce by měla posílit motivaci žáků překonávat vlastní nedostatky a cizí jazyk aktivně používat. 

Lekce je inspirovaná článkem „Podceňuju se, tedy jsem“ – 11.11.2012, Respekt číslo 46/2012

„Jak by skončily Pussy Riot v Česku?“ 

Žáci se zamyslí nad kontroverzním případem politického protestu ruské skupiny Pussy Riot, zformulují vlastní postoj a v rolové hře se jej pokusí obhájit. Prostřednictvím textů odborníků oslovených Respektem se seznámí s pohledem českého práva na akci skupiny v pravoslavném chrámu a pojmenují hranice mezi politickým protestem, sociální revoltou, a porušením zákona. 

Lekce vznikla v reakci na článek „Jak by skončily Pussy Riot v Česku?“ – 26.8.2012, Respekt číslo 35/2012

Rozmanitost a pluralismus – 1/4 – Jak mohou lidé žít společně? (Jak může vzdělání pomoci rozvíjet toleranci a porozumění?) 

V moderní společnosti se setkáváme se stále větším množstvím skupin obyvatel s různým náboženským, politickým, kulturním a jiným přesvědčením. Není cílem spolu soupeřit, pro rozvoj společnosti je výhodnější schopnost spolupráce, nebo alespoň respektu a tolerance.

Práva, svobody a odpovědnost – 3/4 – Práva a odpovědnosti (Mohou práva existovat bez odpovědnosti?) 

Lidská práva nebudou nikdy dostatečně respektována, nepřevezme-li každý jednotlivec nebo orgán zodpovědnost za jejich uskutečňování. Každý jedinec má morální odpovědnost za spoluvytváření kultury, ve které se v našem každodenním životě lidská práva uplatňují.

Rovnost – 3/4 – Rovnost mužů a žen (Jak bychom měli jednat s muži a ženami?) 

Uplyne ještě hodně dlouhá doba, než budou muži a ženy považováni za rovnoprávné lidské bytosti jak před zákonem, tak i v běžném každodenním životě. Různé situace v rodině, ve škole a v zaměstnání nabízejí příležitosti ke zvýšení schopnosti vcítit se do těchto otázek a k hlubšímu pohledu na jejich řešení. Tato vyučovací hodina je také pozvánkou ke změně některých zvyklostí ve třídě nebo ve škole.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Rovnost – 1/4 – Odlišnosti a podobnosti (Jsem rovnoprávný? Odlišuji se nějak?) 

Žáci si na příkladech podobností a odlišností v životě uvědomí, že není možné si vždy vybrat skupinu, ke které by chtěli náležet, že odlišnosti stejně jako podobnosti mohou být příjemné, ale také zatěžující. Měli by si uvědomit, že odlišnost nevypovídá o kvalitách jedince.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Rozmanitost a pluralismus – 3/4 – Jakými způsoby jsou lidé odlišní? (Jak odlišné jsou potřeby lidí?) 

Na příběhu fiktivní školy demonstrujeme odlišnost potřeb a zájmů lidí a náročnost cesty ke kompromisu znamenajícímu spokojenost všech dotčených skupin.

Rovnost – 2/4 – Příběh Vesny (Jak byste reagovali, pokud by se totéž stalo nám?) 

Diskriminace je široce rozšířenou formou chování ve společnosti. Diskriminují nejen úřady, ale i celá řada dalších orgánů a jednotlivců. Tato vyučovací hodina, která začíná skutečným příběhem o diskriminaci, poskytuje žákům příležitost uvažovat o svém vlastním chování.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Rozmanitost a pluralismus – 4/4 – Proč jsou lidská práva důležitá?  

Na příkladu příběhu ostrova s potřebou nutnosti spolužití dvou rozdílných společností se žáci metodou kritického myšlení, rolovou hrou a pokusem o vyjednávání seznámí s významem mezinárodně ustanovených lidských práv a s náročností nalezení řešení přijatelného pro všechny zúčastněné.

Práva, svobody a odpovědnost – 1/4 – Přání, základní potřeby, lidská důstojnost a lidská práva  

Hodina je zaměřená na uvědomění si rozdílu mezi přáním a základní potřebou. Za základní nezbytné potřeby člověka mohou být považovány právě ty potřeby, jež byly použity jako základ pro seznam základních lidských práv. Všem těmto pojmům se lekce věnuje.

Práva, svobody a odpovědnost – 4/4 – Kvíz o lidských právech (Co je správně? Jaká by měla být naše lidská práva?) 

Pomocí kvízu s nabídnutými odpověďmi si žáci interaktivní formou rozšíří své vědomosti a prohloubí své znalosti o mezinárodně uznávaných lidských právech a rozšíří svou schopnost rozpoznávat porušení lidských práv.

Práva, svobody a odpovědnost – 2/4 – Určení porušení lidských práv (Která lidská práva jsou zde porušena?) 

K porušování lidských práv dochází po celém světě denně. Seznámením se s reálnými případy z minulosti nebo současnosti získají žáci jasnější a přesnější obrázek toho, o čem ve skutečnosti lidská práva jsou.

Rovnost – 4/4 – Sociální spravedlnost (Jak bychom se měli vypořádat s nerovností?) 

V naší společnosti neexistuje konsenzus ohledně toho, co sociální spravedlnost přesně znamená. Příběh, který je součástí této vyučovací hodiny, má za úkol pomoci studentům přemýšlet o základních principech, ve kterých by měla být sociální spravedlnost zakořeněna, a současně představit žákům složitost této problematiky.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Rozmanitost a pluralismus – 2/4 – Proč se lidé nemohou shodnout? (Na čem jsou postaveny rozdíly?) 

Na příkladu rozdílných odpovědí u poměrně kontroverzních otázek rozebereme příčiny, které nás k odpovědím dovedly, a demonstrujeme rozdílnost názorů v rámci třídy, natož pak v měřítku města, národa…

Co je a co není morální - Aktivita pro inspiraci 

V hodině žáci posuzují vybrané situace z hlediska morálky. Zaujímají stanoviska, diskutují, mají možnost názor změnit. Aktivitu lze využít např. při úvodu do práva, kde se hovoří o problematice morálky.

SOUD ZA JÍZDU NA ČERNO 

V rámci lekce si žáci pod vedením pedagoga vyzkouší, jak probíhá jednoduchý občanskoprávní spor.

Žáci řeší případ nezaplacené pokuty za „jízdu na černo“ v MHD. Jednotlivé role (soudce, strany, svědci) jsou rozděleny mezi skupiny žáků. Zbylí žáci sledují dění v soudní síni a průběžně diskutují o tom, co se v soudní síni děje.

V průběhu lekce si žáci udělají zážitkovou formou představu o tom, jak probíhá řízení u soudu, o aktérech soudního řízení, o občanskoprávních sporech, o smluvním právu. Smyslem lekce však není vzhledem k věku žáků zcela přesně simulovat průběh soudního řízení na základě nastudování procesních předpisů, ale poskytnout jim zážitek ne nepodobný návštěvě soudní síně.

Dostupnost svobody 

Co je to svoboda. Její problematičnost. Jak se dá na svobodu nahlížet.

Kdy a co je spravedlnost 

Základní lekce. Co je to spravedlnost. Jak s ní člověk pracuje.

Spravedlnost a ideologie 

Téma spravedlnosti na příkladech politických procesů 50. let.

Společnost a lidé. Pozice, zařazení. Chování a přizpůsobení či nepřizpůsobení se.

Odpovědnost za osud a blahobyt své rodiny a blízkých.

Odsouzeni ke svobodě 

Svoboda. Její pociťování. Vědomí svobody. Nesvoboda.

Autoři a cenzura I. 

Co a kdy je cenzura. Proč k ní docházelo, dochází.

Autoři a cenzura II. 

Náročnější varianta lekce Autoři a Cenzura I.

Obrazová cenzura 

Jak se projevují cenzorské praktiky v obrazovém materiálu.

Společnost a společenství 

Ideové základy komunismu a jejich prosazování v ČSSR.

Jak projevit nesouhlas 

Jaká byla motivace nesouhlasit s oficiálními názory v období diktatury. Jaká rizika neslo projevit svůj názor. Jaký je význam nesouhlasu dnes.

Ideální občan tehdy a dnes 

Jak se liší občanský život v minulém a současném režimu.

Co je pro mě ústupek 

Co je to ústupek, jaké děláme ústupky v dnešní společnosti, běžném životě, jak se liší tyto ústupky od ústupků v dobách minulého režimu?

Charta 77 

Proč a za jakých okolností vznikla Charta 77.

Jak na ni reagovala ústřední moc.

Seznámení se s dokumenty Charty, Anticharty a dalšími dokumenty souvisejícími se vznikem Charty.

Dětská práva  

Žáci si uvědomí svá práva, ale i povinnosti. Pochopí „hranice“ svých práv. Seznámí se s dokumentem Úmluva o právech dítěte.