Země, kterou chceme 

Žáci společně přemýšlí nad tím, jak by si přáli, aby vypadala ČR v roce 2030. Dozvídají se o procesu formulace rozvojových cílů v rámci Agendy 2030 na globální i národní úrovni. V doplňující hodině mají příležitost zkoumat vzájemné vazby mezi jednotlivými cíli a uvědomit si jejich propojenost.

Volby do Evropského parlamentu 

V tomto výukovém modulu se účastníci dozvídají o funkci a roli Evropského parlamentu (EP) v Evropské unii (EU). Evropský parlament je představen jako instituce, jejíž členové jsou přímo voleni občany členských zemí, a jako instituce, která má nezastupitelnou roli ve fungování EU a významně ovlivňuje její činnost. Účastníci se dozvídají o jednotlivých frakcích, které v EP působí, seznamují se s jejich významem a působností. Uvědomují si tak význam, který volení zástupci v EP mají.

Veřejná politika 

Co znamená pojem veřejná politika, struktura obce a obecního úřadu.

Stát se členem politické strany? 

Lekce vede žáky k hodnocení následků, které vyplývají z klesající důvěry občanů v politické strany a tenčící se členské základny těchto stran. Žáci zjistí, jaké funkce plní politické strany v demokracii, a zamyslí se nad možnou motivací pro členství v politické straně. Ve skupinách zpracují shrnutí činnosti mládežnických organizací přidružených k politickým stranám a představí je ostatním. V závěru sami reflektují svoji vlastní ochotu či neochotu zapojit se do činnosti některé z představených organizací.

Lekce využívá články „Děkujeme, přicházíme“  – 25.11.2012, Respekt číslo 48/2012 a „Ti, kteří rozhodli“ – 21.10.2012, Respekt číslo 43/2012

Společnost a společenství 

Ideové základy komunismu a jejich prosazování v ČSSR.

Proč bránit demokracii, když je? 

Pomocí citátů o demokracii žáci zformulují principy, výhody a nevýhody demokracie. Na základě aktuálních textů o dění ve společnosti, žáci posoudí možná ohrožení demokracie a následně diskutují o tom, jak o ni sami mohou ovlivnit demokracii.

Prezidenti a já 

Na základě toho, co žáci již ví o českém a americkém prezidentovi a toho, co se dozví o roli prezidentského úřadu v parlamentním a prezidentském systému, mají příležitost zhodnotit, do jaké míry současní prezidenti využívají svého vlivu. V závěru pak žáci zkoumají paralelu s vlastním vlivem, i to, jak jej mohou uplatnit, když s něčím nesouhlasí.

Poznání vlastních politických postojů 

V průběhu lekce si žáci vyčíslí skóre, které představuje jejich politický postoj. Učiní tak na základě zodpovězení otázek uvedených v Dotazníku postojů ke změně. Žáci poznají své osobní preference. Aktivita může být hrubým vodítkem k tomu, aby se žáci seznámili s existencí různých modelů politického smýšlení. Kterákoliv otázka z dotazníku může být podnětem pro další diskuzi.

Plánování projektů 

V průběhu lekce se žáci seznámí se souvislostmi komunitního fungování. Poznají, že pokud padne nějaké rozhodnutí, týká se celé komunity. Žáci naplánují realizaci projektu městské části a každý si v rámci své přidělené role vyzkouší argumentovat během rozhodovacího procesu, zda plánovaný projekt realizovat či nikoliv.

* Čas 2x 45 min je velmi orintační, spíše bude nutné, aby se aktivita v lekci uvedená pojala projektově, byla zapojena domácí práce žádků apod. Učitel sám si může navrženou aktivitu upravit dle časových možností.