Jak ochránit korupčníka? 

Žáci budou na základě konkrétního příkladu konfrontováni s tím, že demokratické zřízení samo o sobě není zárukou respektování ústavy a práva.  Zjistí, jak mohou v situacích, kdy je právo ohýbáno, fungovat mezinárodní instituce, jaká je role opozice a jakým způsobem mohou reagovat samotní občané. Rozpoznají, že role občanů je pro udržení demokracie a právního státu nepostradatelná.

Lekce vznikla v reakci na článek „Neklid na východní frontě“ – 23. 7. 2012, Respekt číslo 30/2012

ARGUMENTY PROTI DEMOKRACII 

V průběhu lekce žáci na základě čtyř textů odvozují možné argumenty proti demokracii. Uvědomují si tak situace, v nichž může být demokracie přítěží či komplikací a zvažují, zda a za jakých okolností má smysl demokratické principy řízení narušit.

Práce probíhá ve dvojicích, jejím výstupem je provedený soupis situací, na nichž lze zdůvodnit argumenty proti demokracii.

Tato lekce navazuje na lekci "Kdo vládne a jak vládne?".

Shin - pravdivý příběh ze Severní Koreje 

Shin Dong-hyuk se narodil v severokorejském koncentračním táboře, ze kterého se mu po 22 letech podařilo utéct. Text popisuje jeho životní příběh. Je strukturován tak, aby bylo možné využít metody čtení s předvídáním. Příběh seznamuje žáky s existencí totalitního režimu v Severní Koreji a ukazuje některé jeho rysy.

Kontroverzní témata ve výuce: Adopce dětí homosexuálními páry 

Výuková lekce se zabývá otázkou (ne)souhlasu žáků s adopcí dětí homosexuálními páry, přičemž se nesnaží určit, zda je adopce správná, či ne. Žáci se zamýšlejí nad svými postoji a formují je prostřednictvím vlastních prožitků, diskuze a práce s textem.

Kontroverzní témata ve výuce: Muslimky a nošení šátků 

Zakázat muslimkám nosit šátky? K přiblížení situace muslimských žen využívá lekce modelové situace doplněné o fotografie ze zemí, kde je islám převládajícím náboženstvím. Dále pracuje se stručnými informacemi o tomto náboženství a především otevírá diskuzi nad vyjádřením některých českých osobností k zákazu nošení šátků na veřejnosti.

Amnestie a milost 

Lekce žákům přiblíží původ a smysl prezidentských amnestií a milostí. Na fiktivním příkladu „známkové amnestie“ ve škole se žáci zamyslí nad smyslem amnestie; na příkladech skutečných případů pak diskutují o udělení milosti. Lekce by měla vést k zamyšlení nad kladnými i zápornými dopady odpuštění pro jednotlivce i společnost a ke schopnosti podívat se na amnestii perspektivou odsouzeného i nevinného.

Lekce reaguje na dění kolem amnestie vyhlášené prezidentem Václavem Klausem 1.1.2013, avšak s touto konkrétní amnestií přímo nepracuje. Obsahuje však odkazy na doporučené zdroje pro případ, že by se učitel chtěl této konkrétní amnestii věnovat v navazující hodině. 

Co vlastně dělají kraje? 

Lekce přibližuje rozdílné kompetence státních, krajských a obecních úřadů a na reálných případech ukazuje provázanost různých úrovní státní správy. Formou rolové hry se žáci seznámí s protichůdnými zájmy jednotlivých úrovní rozhodování.

Lekce je inspirovaná článkem „Volíte mě, tedy jsem.“ – 30.9.2012, Respekt číslo 40/2012

Koho zvolím prezidentem? 

Tato lekce může sloužit jako příprava žáků na studentské prezidentské volby, které proběhnou 11.-12. prosince 2012. Žáci se zamyslí nad kritérii, podle kterých by vybírali prezidenta, a zhodnotí, zda jejich kritéria odpovídají pravomocem, které prezident skutečně má. Vzájemně se informují o svých preferencích v prezidentské volbě a diskutují o přednostech i slabinách jednotlivých kandidátů.

Pozn.: V lekci jsou ponechaní i tři kandidáti, kteří byli po sečtení hlasů Ministerstvem vnitra vyřazeni z volby; vzhledem k nejasnostem při vyhodnocení neplatných hlasů je stále možné, že se některý nebo všichni z nich volby nakonec zúčastní.

Lekce souvisí s články „Hlavně solidní ouřada“  – 4.11.2012, Respekt číslo 45/2012, a „Prezident třikrát jinak“ – 24.11.2012, Respekt číslo 48/2012

„Jak by skončily Pussy Riot v Česku?“ 

Žáci se zamyslí nad kontroverzním případem politického protestu ruské skupiny Pussy Riot, zformulují vlastní postoj a v rolové hře se jej pokusí obhájit. Prostřednictvím textů odborníků oslovených Respektem se seznámí s pohledem českého práva na akci skupiny v pravoslavném chrámu a pojmenují hranice mezi politickým protestem, sociální revoltou, a porušením zákona. 

Lekce vznikla v reakci na článek „Jak by skončily Pussy Riot v Česku?“ – 26.8.2012, Respekt číslo 35/2012

Práva, svobody a odpovědnost – 3/4 – Práva a odpovědnosti (Mohou práva existovat bez odpovědnosti?) 

Lidská práva nebudou nikdy dostatečně respektována, nepřevezme-li každý jednotlivec nebo orgán zodpovědnost za jejich uskutečňování. Každý jedinec má morální odpovědnost za spoluvytváření kultury, ve které se v našem každodenním životě lidská práva uplatňují.

Rovnost – 1/4 – Odlišnosti a podobnosti (Jsem rovnoprávný? Odlišuji se nějak?) 

Žáci si na příkladech podobností a odlišností v životě uvědomí, že není možné si vždy vybrat skupinu, ke které by chtěli náležet, že odlišnosti stejně jako podobnosti mohou být příjemné, ale také zatěžující. Měli by si uvědomit, že odlišnost nevypovídá o kvalitách jedince.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Rovnost – 3/4 – Rovnost mužů a žen (Jak bychom měli jednat s muži a ženami?) 

Uplyne ještě hodně dlouhá doba, než budou muži a ženy považováni za rovnoprávné lidské bytosti jak před zákonem, tak i v běžném každodenním životě. Různé situace v rodině, ve škole a v zaměstnání nabízejí příležitosti ke zvýšení schopnosti vcítit se do těchto otázek a k hlubšímu pohledu na jejich řešení. Tato vyučovací hodina je také pozvánkou ke změně některých zvyklostí ve třídě nebo ve škole.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Rovnost – 2/4 – Příběh Vesny (Jak byste reagovali, pokud by se totéž stalo nám?) 

Diskriminace je široce rozšířenou formou chování ve společnosti. Diskriminují nejen úřady, ale i celá řada dalších orgánů a jednotlivců. Tato vyučovací hodina, která začíná skutečným příběhem o diskriminaci, poskytuje žákům příležitost uvažovat o svém vlastním chování.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Rozmanitost a pluralismus – 3/4 – Jakými způsoby jsou lidé odlišní? (Jak odlišné jsou potřeby lidí?) 

Na příběhu fiktivní školy demonstrujeme odlišnost potřeb a zájmů lidí a náročnost cesty ke kompromisu znamenajícímu spokojenost všech dotčených skupin.

Rozmanitost a pluralismus – 4/4 – Proč jsou lidská práva důležitá?  

Na příkladu příběhu ostrova s potřebou nutnosti spolužití dvou rozdílných společností se žáci metodou kritického myšlení, rolovou hrou a pokusem o vyjednávání seznámí s významem mezinárodně ustanovených lidských práv a s náročností nalezení řešení přijatelného pro všechny zúčastněné.

Práva, svobody a odpovědnost – 1/4 – Přání, základní potřeby, lidská důstojnost a lidská práva  

Hodina je zaměřená na uvědomění si rozdílu mezi přáním a základní potřebou. Za základní nezbytné potřeby člověka mohou být považovány právě ty potřeby, jež byly použity jako základ pro seznam základních lidských práv. Všem těmto pojmům se lekce věnuje.

Práva, svobody a odpovědnost – 4/4 – Kvíz o lidských právech (Co je správně? Jaká by měla být naše lidská práva?) 

Pomocí kvízu s nabídnutými odpověďmi si žáci interaktivní formou rozšíří své vědomosti a prohloubí své znalosti o mezinárodně uznávaných lidských právech a rozšíří svou schopnost rozpoznávat porušení lidských práv.

Práva, svobody a odpovědnost – 2/4 – Určení porušení lidských práv (Která lidská práva jsou zde porušena?) 

K porušování lidských práv dochází po celém světě denně. Seznámením se s reálnými případy z minulosti nebo současnosti získají žáci jasnější a přesnější obrázek toho, o čem ve skutečnosti lidská práva jsou.

Rozmanitost a pluralismus – 2/4 – Proč se lidé nemohou shodnout? (Na čem jsou postaveny rozdíly?) 

Na příkladu rozdílných odpovědí u poměrně kontroverzních otázek rozebereme příčiny, které nás k odpovědím dovedly, a demonstrujeme rozdílnost názorů v rámci třídy, natož pak v měřítku města, národa…

SOUD ZA JÍZDU NA ČERNO 

V rámci lekce si žáci pod vedením pedagoga vyzkouší, jak probíhá jednoduchý občanskoprávní spor.

Žáci řeší případ nezaplacené pokuty za „jízdu na černo“ v MHD. Jednotlivé role (soudce, strany, svědci) jsou rozděleny mezi skupiny žáků. Zbylí žáci sledují dění v soudní síni a průběžně diskutují o tom, co se v soudní síni děje.

V průběhu lekce si žáci udělají zážitkovou formou představu o tom, jak probíhá řízení u soudu, o aktérech soudního řízení, o občanskoprávních sporech, o smluvním právu. Smyslem lekce však není vzhledem k věku žáků zcela přesně simulovat průběh soudního řízení na základě nastudování procesních předpisů, ale poskytnout jim zážitek ne nepodobný návštěvě soudní síně.

Dostupnost svobody 

Co je to svoboda. Její problematičnost. Jak se dá na svobodu nahlížet.

Kdy a co je spravedlnost 

Základní lekce. Co je to spravedlnost. Jak s ní člověk pracuje.

Spravedlnost a ideologie 

Téma spravedlnosti na příkladech politických procesů 50. let.

Společnost a lidé. Pozice, zařazení. Chování a přizpůsobení či nepřizpůsobení se.

Odpovědnost za osud a blahobyt své rodiny a blízkých.

Odsouzeni ke svobodě 

Svoboda. Její pociťování. Vědomí svobody. Nesvoboda.

Autoři a cenzura I. 

Co a kdy je cenzura. Proč k ní docházelo, dochází.

Autoři a cenzura II. 

Náročnější varianta lekce Autoři a Cenzura I.

Obrazová cenzura 

Jak se projevují cenzorské praktiky v obrazovém materiálu.

Charta 77 

Proč a za jakých okolností vznikla Charta 77.

Jak na ni reagovala ústřední moc.

Seznámení se s dokumenty Charty, Anticharty a dalšími dokumenty souvisejícími se vznikem Charty.

Dětská práva  

Žáci si uvědomí svá práva, ale i povinnosti. Pochopí „hranice“ svých práv. Seznámí se s dokumentem Úmluva o právech dítěte.

S řetězy ke stromům: limity protestu I 

Na konkrétních příkladech především z oblasti environmentálního aktivismu žáci hodnotí různé formy vyjádření nesouhlasu. Jsou nuceni sami rozhodovat, jaké formy protestu jsou pro ně přijatelné, a zdůvodňovat, proč jiné přijatelné nejsou. Tato lekce je první ze dvou částí.

S řetězy ke stromům: limity protestu II 

Na příkladu ekologického aktivismu proti kácení v prvních zónách NP Šumava žáci hodnotí různé formy protestu z hlediska práva, etiky, účinnosti a pracnosti realizace. Tato lekce navazuje na lekci "S řetězy ke stromům: limity protestu I" o formách ekologického aktivismu.

PODMÍNKY SVOBODY 

V průběhu lekce žáci formulují atributy svobody, hledají podmínky pro její rozvoj a pojmenovávají příčiny jejího omezení. Na příkladech z každodenního života analyzují příležitosti ke svobodě a pojmenovávají podmínky jejich využití, důvody jejich nevyužití a příčiny jejich zneužití. Žáci pracují ve dvojicích nebo lépe ve 3-4členných skupinkách (umožní-li to kázeň ve třídě).

HODNOTA SVOBODY 

V průběhu lekce žáci hledají rovnováhu mezi svobodou a odpovědností. Zamýšlejí se nad hodnotou svobody a analyzují příčiny motivace ke svobodnému jednání.

Žáci pracují ve dvojicích nebo lépe ve 3-4členných skupinkách (umožní-li to kázeň ve třídě).

Mluvíme víc spolu, nebo s klávesnicí? 

Lekce vede žáky k zamyšlení nad tím, jakým způsobem komunikují se svým okolím, zda elektronická komunikace (SMS, IM, facebook) nepřevažuje nad osobním kontaktem, a jak se taková komunikace liší od té osobní. Výstupem lekce je také soubor pravidel slušného používání telefonů během společných aktivit.

Lekce je inspirovaná článkem „Tablet místo učebnice“  – 9.12.2012, Respekt číslo 50/2012 

Co to jsou politická práva? 

V rámci lekce žáci získají základní informace o politických právech (jejich základní definice a reálné příklady) a poté budou na konkrétních případech poměřovat jednotlivá politická práva. V rámci lekce by měli porozumět tomu, jak důležitá jsou politická práva pro fungování demokratické společnosti a jak nesnadnou roli mají často při poměřování jednotlivých práv soudci. Pracovat budou se skutečnými soudními případy zachycenými v novinářských textech.
Žáci budou pracovat individuálně, ve dvojicích a především v malých skupinách. Součástí hodiny je i prezentace skupinové práce.

Malalaj: příběh odvahy 

V průběhu lekce se žáci seznámí s příběhem dívky Malalaj, která v Pákistánu aktivně vystupovala proti praktikám Tálibánu. Lekce se zabývá odvahou a jejími aspekty. V závěru lekce se žáci zamýšlí nad odvahou vlastní.

Lekce vznikla jako reakce na článek „Sen dívky Malalaj“  v Respektu číslo 43/2012.

Volební billboardy 

Lekce je zaměřena na problematiku politické komunikace skrze billboardy. Lekce poukazuje na vyprázdněnost politických billboardů v kampani ke krajským volbám 2012 a vede k zamyšlení, proč k tomu dochází. Žáci se zamyslí nad funkcí billboardů v politické kampani a nad tím, podle čeho se rozhodují voliči před volbami. 

Lekce vznikla v reakci na článek „Volíte mě, tedy jsem.“ – 30.9.2012, Respekt číslo 40/2012 

Pozitivní evoluce 

Lekce na základě kritického zhodnocení iniciativy Karla Janečka Pozitivní evoluce vede k zamyšlení o vlastnostech člověka (je většina populace dobrá, nebo špatná?), k zamyšlení se nad významem dobra a zla a ke zhodnocení sebe sama a svého okolí z hlediska míry dobra. Lekce pracuje se skupinovou diskusí, názorovou přímkou, kritickým čtením a vlastní úvahou. 

Lekce vznikla v reakci na článek „Pocity mezi jedničkami a nulami“ – 29. 10. 2012, Respekt číslo 44/2012

MÉDIA A POLITIKA 

Lekce vede studenty k zamyšlení se nad vztahem mezi médii a politikou. Měli by pochopit, proč se politici snaží vyvíjet tlak na média, a rozpoznat, kdy se tento tlak na média stává překážkou demokracie.

Proč bránit demokracii, když je? 

Pomocí citátů o demokracii žáci zformulují principy, výhody a nevýhody demokracie. Na základě aktuálních textů o dění ve společnosti, žáci posoudí možná ohrožení demokracie a následně diskutují o tom, jak o ni sami mohou ovlivnit demokracii.

Ekonomická spolupráce ČR s Čínou? 

Během hry na agenty a představitele státu žáci vyhledávají na internetu informace pro a proti ekonomické spolupráci České republiky s Čínou. Na základě těchto informací se pokusí samostatně rozhodnout.

Pane prezidente! 

Žáci se zamyslí nad osobou a rolí prezidenta ČR, seznámí se s protesty proti prezidentovi Zemanovi a diskutují o nich, o jejich vhodnosti a účinnosti. Diskutují ve skupině. Vyjádří vlastní názor a obhájí ho.

O Popelce 

Na příkladu pohádky si děti uvědomí zakotvenost našich předků v režimu, ve kterém žili a nezpochybňovali ho. Pravidla hry monarchie byla legitimní, podobně nedotknutelní však byli ale i ti, kteří momentálně vládli (králové a královny). Děti docení obrovskou výhodu demokracie, která při zachování pravidel hry demokratické soutěže umožňuje „většině“ vyměňovat „menšinu“ u moci a možnost občanů svobodně jednat.

Trestné činy 

Tato lekce vede žáky k zamyšlení se nad definicí vybraných trestných činů a jejich závažností, přičemž to, jak vnímají žáci jednotlivé trestné činy, se poté porovnává se stávající platnou právní úpravou. Lekce je postavena na skupinové práci, diskusi a prezentaci skupinové práce.

Konflikt a jeho strukturované řešení 

V průběhu lekce se žáci seznámí s postupem řešení konfliktu v šesti krocích a naučí se postup aplikovat na konkrétní situaci. Žáci vyhodnotí průběh řešení konfliktu a určí, jak je řešení prospěšné pro zúčastněné strany. Žáci využijí osobních zkušeností a pokusí se zhodnotit svou vlastní roli v nějakém aktuálním konfliktu.

Plánování projektů 

V průběhu lekce se žáci seznámí se souvislostmi komunitního fungování. Poznají, že pokud padne nějaké rozhodnutí, týká se celé komunity. Žáci naplánují realizaci projektu městské části a každý si v rámci své přidělené role vyzkouší argumentovat během rozhodovacího procesu, zda plánovaný projekt realizovat či nikoliv.

* Čas 2x 45 min je velmi orintační, spíše bude nutné, aby se aktivita v lekci uvedená pojala projektově, byla zapojena domácí práce žádků apod. Učitel sám si může navrženou aktivitu upravit dle časových možností.

Aby spravedlnost fungovala 

V průběhu lekce si žáci uvědomí, co je obsahem pojmu spravedlnost a jak těžké může být zpracování situace v posouzení "spravedlivý" - "nespravedlivý". Žáci si tak mohou ujasnit své vlastní hodnotové postoje. Je vhodné, aby žáci během aktivit pochopili, že roli hrají pravidla (zákony), a často je proto nutná přítomnost nezávislého posuzovatele (soudce). Dále se žáci v souvislosti s rolí v aktivitě Puzzle mohou zamyslet nad svými povahovými vlastnostmi.

Práce probíhá ve skupinách, zásadní je zde reflexe v podobě učitelem řízené diskuse.

Lidská práva - Aktivity pro inspiraci 

V průběhu aktivit se žáci soustředí na lidská práva. Pochopí , že člověk je součástí světa a v rámci vývoje Země je jen malým článkem a že všichni lidé mají společný původ. Žáci se snaží dát lidským právům priority, tj. pokouší se vyhodnotit, která lidská práva lze považovat za zcela základní. Poznají, že některá lidská práva jsou implicitně zahrnuta v jiných.

Ujasnění hodnot - Aktivity pro inspiraci 

V průběhu aktivit si žáci uvědomí svůj vlastní hodnotový žebříček a na jeho základě mohou přemýšlet nad ideálem svého vlastního života. Mají také možnost zamyslet se nad tím, co je předsudek, z čeho přesdudky vycházejí, jak je identifikovat.