DO PARKU VOZIDLA NEPATŘÍ

Lekce umožní žákům pochopit roli právních předpisů v naší společnosti na základě toho, že budou na konkrétním příkladu obecního parku nejprve právní předpis interpretovat a poté ho budou zkoušet sami napsat. Uvědomí si, že právo je přirozenou součástí jejich životů, vcítí se do role zákonodárců a zjistí, jak je těžké zformulovat dobrý právní předpis. V rámci lekce si vyzkouší práci s autentickým právním textem.

Současně budou nuceni uvažovat o tom, co to znamená dobře právní předpis interpretovat a na konkrétním příkladu obecního parku budou hledat přijatelný kompromis mezi zájmem veřejným a zájmy soukromými. Na konci lekce sami porovnají, nakolik se jejich vidění práva změnilo.

Namnožené přílohy této lekce (počty jsou uvedené u seznamu příloh)

Tabule + křída, nebo ještě lépe flipchart s barevnými fixy

Žáci: papír a tužka

Žáci vysvětlí roli právních předpisů v naší společnosti.

Žáci zformulují svoji představu o právu a porovnají svůj pohled ze začátku lekce se svým pohledem na konci.

Žáci interpretují právní předpis a na konkrétních případech popíší, jak může být interpretace nesnadná a jak důležitý je vedle textu zákona i jeho účel.

Žáci sami podle instrukcí sepíší obecní vyhlášku, čímž si vyzkouší roli zákonodárců.

Žáci porovnají způsob zřízení obce v příběhu se svou vlastní zkušeností.

1. Co je (pro vás) právo?

a) Má-li se celá lekce týkat práva, je dobré na úvod zmapovat, co si žáci pod pojmem právo představují. Učitel vyzve žáky, aby jmenovali, co se jim pod pojmem právo vybaví, co mají s pojmem právo spojené (metoda brainstormingu, učitel nezapisuje pokud možno nic na tabuli, aby se zápisem na tabuli nedali příliš žáci svázat při vypracovávání dalšího úkolu). Učitel nechá promluvit několik žáků, jejich odpovědi nechá spíš bez komentáře, nebo je jen lehce (a pokud možno nehodnotícím způsobem) okomentuje. Cílem je navodit společný kontext a aktivizovat žáky na začátku hodiny. (3 min)

b) Aby si žáci uvědomili, jak bezprostředně se jich svět práva týká, učitel se zeptá ještě na další dvě otázky, na které žáci rychle odpovědí (celá aktivita 2 min):
Porušil někdo z vás v životě právo (tj. nějaké právní pravidlo)?
Kdy naposledy jste porušili právo? (aktivita by měla ukázat, že právo je všudy přítomné a nakonec ho v nějaké míře porušujeme všichni – např. tím, že jdeme někdy na červenou)

c) Učitel vyzve žáky, aby si každý sám pro sebe napsal, co je podle něj právo nebo co je pro něj právo (první varianta je o něco náročnější) (3 minuty na vypracování). Definici si potom schová, nikomu ji neukazuje ani ji nečte (na toto lze upozornit už při zadání úkolu, zvlášť pokud má učitel podezření, že jinak by žáci nepsali definice vlastní, ale spíš se snažili poskládat něco z toho, co zaznělo v předchozí aktivitě).

2. Obecní zastupitelstvo chrání svůj park

a) Další část lekce začne učitel otázkou na celou třídu: Uvažoval někdo z vás, že by někdy vstoupil do politiky? Na celostátní nebo obecní (komunální) úrovni? Učitel nechá rychle zaznít několik odpovědí. (1 minuta)

b) Učitel sdělí žákům úvod do další aktivity: „Právě jste byli zvoleni do obecního zastupitelstva a řešíte, co udělat s parkem uprostřed obce. Uprostřed vaší obce je krásný obecní park a vy jako člen zastupitelstva chcete zajistit, že park bude i v budoucnosti bezpečný a čistý“. Tento úvod lze obohatit o další detaily ze zadání, která posléze žáci dostanou. Není třeba vylíčit situaci celou, je dostatečně popsaná na pracovním listu Do parku vozidla nepatří.

c) Učitel rozdá žákům pracovní listy Do parku vozidla nepatří, na kterých je vylíčena úvodní situace z příběhu. Vyzve žáky, aby si přečetli první stranu, a upozorní je, aby neotáčeli papír (tím by zkazili následující aktivitu).

d) Aby měl učitel jistotu, že všichni opravdu rozumí zadání, nechá 2-3 žáky postupně shrnout, co se z příběhu dozvěděli.

• Co jsme se z příběhu dozvěděli?
• Proč zastupitelstvo vyhlášku přijalo? (Aby park zůstal i nadále bezpečný a čistý.)
• Je to dobré rozhodnutí? Proč ano/ne?
• Bude přijaté rozhodnutí podle vás fungovat? (Zde začnou bystřejší žáci tušit, že podstata úkolu spočívá v tom rozpoznat, že opatření, které zastupitelstvo přijalo, není tak jednoznačné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Mohou např. upozornit na to, že na ceduli není uvedeno, kdo ji vydal, že nestanovuje žádnou sankci a že je nejasná, protože není zřejmé, jakých vozidel se týká. Každý, kdo upozorní na některý z těchto nedostatků, si určitě zaslouží pochvalu).

3. Zastupitelstvo řeší osm sporných situací

a) Jak možná odhadli někteří žáci již v předchozí aktivitě, cedule umístěné na příjezdy do parku jsou opravdu nejednoznačné. Hned během prvního týdne se zastupitelstvu shromáždilo 8 žádostí o vjezd do parku, které jsou více či méně nejednoznačné. Učitel rozdělí žáky do skupin po 3 či 5 (ideálně tak, aby byl počet žáků ve skupině lichý), a vyzve je, aby během 10 minut ve skupinách vyřešili všech 8 situací, které mají popsané na druhé straně pracovního listu (teprve teď tedy smí pracovní listy otočit). Jejich úkolem je shodnout se ve skupině u každé z 8 situací na tom,
1) zda vpustí dotyčného do parku. Proč ano nebo ne?
2) zda podle nich daná situace porušuje smysl předpisu, který přijali.
Případně najdou jiné řešení.

Je dobré upozornit na to, že během 10 minut každá skupina musí opravdu všech 8 situací vyřešit a mít připravené důvody, proč rozhodla tak, jak rozhodla. Během úkolu může učitel skupiny obcházet a zejm. v případě, ptát se na důvody, případně je zpochybňovat. Za účelem zabavení skupin, které budou mít rychle hotovo, slouží bonus na konci pracovního listu Do parku vozidla nepatří.

V mezičase si učitel na tabuli/flipchart připraví tabulku, do které bude zanášet rozhodnutí jednotlivých skupin v podobě „fajfky“ (tj. vpustit) nebo křížku (tj. nevpustit). Tabulka může vypadat např. takto:

Skupina 1 Skupina 2 Skupina 3
Pan Novák √ X √
Úklidová služba X X √
Sanitka X X X
Policie √ √ √
Děti na kole X √ √
Kočárek √ √ X
Tank X √ √
Invalidní vozík √ √ √

b) Učitel se postupně zeptá všech skupin, k jakému výsledku dospěly a jejich odpovědi zaznamená do tabulky (viz výše). V této chvíli neklade žádné otázky ani rozhodnutí skupin nekomentuje.

c) Učitel identifikuje a graficky zvýrazní v tabulce ty situace, ve kterých se všechny skupiny shodly (což se opravdu stává, typicky u situací 1, 6, 8). Může v rámci toho zdůraznit, že je důležité, že se na některých věcech společnost a její jednotliví členové dokáží shodnout, což dokládá i tato lekce.

d) V následující části hodiny učitel postupně vyzve vždy jednu skupinu, aby vysvětlila, proč daného člověka do parku vpustila a zároveň vyzve skupinu, která je opačného názoru, aby vysvětlila své argumenty. Tato aktivita by neměla trvat déle než 25 minut.

Také může učitel poukázat na to, že tam, kde se plně shodneme, vlastně právo nepotřebujeme (minimálně do doby, než ho někdo začne porušovat), každopádně ho „necítíme“, tj. necítíme, že by nás omezovalo. Takto funguje naprostá většina práva, protože naprostou většinu práva také vůbec neznáme, řídíme se spíš zvykem, nápodobou ostatních, zdravým selským rozumem. Až tam, kde se neshodneme, tam právo vystupuje do popředí jako prostředek urovnávání konfliktů ve společnosti, prostředek hledání kompromisu.

e) Během toho, co žáci vysvětlují, proč se u té které situace rozhodli tak, jak se rozhodli, učitel ze společné debaty vybírá a píše na tabuli základní otázky, které právo/zákonodárce řeší (někdy bude třeba, aby debatu žáků učitel trochu zobecnil, ale zpravidla naprostou většinu těchto otázek formulují sami žáci, někdy s mírnou pomocí návodných otázek).

Většinou žáci zmíní následující:

• Zájem soukromý vs. zájem veřejný
• Efektivita práva
• Výjimky z pravidla
• Frekvence porušování
• Odůvodněnost porušení
• Časově omezená výjimka
• Smysl (účel) předpisu vs. jeho litera (text)
• Jak zákazu rozumí obyčejný člověk
• Míra rizika (že dojde k nehodě)
• Možnost zneužití
• Sankce a jejich přiměřenost
• Faktické fungování práva ve společnosti (vs. právo v knihách)
• Stanovení základních pravidel
• Shoda většiny
• Vztah práva a politiky
• Proč vůbec danou věc právem upravovat?
• Vedlejší efekty daného pravidla

f) Možný úvod k další aktivitě: „V první části hodiny jsme viděli, proč vzniká naše psané právo. Je třeba upravit nějakou problematiku (např. kdo smí vjet do parku, jak mají být vysoké daně, nebo jak vysoký trest má být za rasově motivovanou vraždu) a je třeba hledat důvody, proč tuto problematiku upravit, a nalézt způsob, jak ji upravit. A poté, co si skupina vyjasní, jak by chtěla danou problematiku upravit, musí umět ještě svůj záměr dostatečně dobře sepsat. A právě tohoto umění vtělit naše myšlenky do paragrafů se bude týkat následující aktivita.“

Žáci budou opět pracovat v 3-5 členných skupinách (mohou zůstat stejné jako z předcházející aktivity) a jejich úkolem bude napsat právní předpis (vyhlášku obce), který by chránil čistotu a bezpečnost parku tím, že by některým vozidlům zakázal do parku vjet. Skupina se musí rozhodnout, koho do parku (a za jakých podmínek) vpustí a koho nikoli, zda povolí nějaké výjimky a kdo o nich bude rozhodovat. Výsledkem této aktivity má být opravdu skutečný text této vyhlášky s tím, že žáci mají vycházet z toho, že pro účely této aktivity mimo jejich vyhlášky žádný další právní předpis neexistuje (tj. neměli by například odkazovat na jiné zákony nebo předpokládat, že některé situace – třeba vjezd sanitky – řeší jiné právní předpisy /v praxi tomu totiž tak je, obecní zastupitelstvo sice může přijmout obecně závaznou vyhlášku, ale nemůže tím porušit zákon, který umožňuje např. policejním vozům porušovat některé dopravní předpisy/). 10-15 minut

ALTERNATIVA: Zejména pro mladší žáky, nebo pro zrychlení celé aktivity je možné dopředu rozdat nebo na tabuli napsat ideální strukturu vyhlášky, která je rozpracovaná v příloze.

h) Po uplynutí časového limitu některé skupiny prezentují výsledek své práce. Nevadí, když ještě nebudou zcela hotoví, cílem není napsat perfektní text vyhlášky, ale vyzkoušet si roli zákonodárce. Je možné začít jedním návrhem s tím, že ostatní skupiny ho budou doplňovat a zpřesňovat. Můžeme na tabuli napsat základní zákaz (ZÁKAZ VJEZDU VŠECH VOZIDEL) a potom ho na základě toho, co skupiny budou prezentovat, poupravovat (tj. například před slovo „vozidel“ vložit slovo „motorových“, dopsat pod něj výjimky ze zákazu, před zákaz dopsat název orgánu, který předpis přijal atd. – viz struktura vyhlášky v příloze). Ve výsledku by na tabuli měl vzniknout alespoň schématický text přijaté vyhlášky, o které je pak možné hlasovat.

i) Možný úvod k další aktivitě: „Doposud se jednalo o hypotetický případ. Myslíte si, že podobnou vyhlášku má i vaše obec? Určitě má.“ Pokud ji učitel dopředu vyhledá a nakopíruje žákům, může je vyzvat, ať se podívají, co jim vyhláška dovoluje a co zakazuje, a ať se rozhodnou, zda s těmito zákazy souhlasí či nikoli (resp. s kterými ano a se kterými ne a proč.). Jako příklad byla vybrána vyhláška pro Prahu (viz příloha), toto jsou další aktivity, které je možné zařadit.

ALTERNATIVNÍ AKTIVITY PRO ŽÁKY
• Najděte, zda má naše obec podobou vyhlášku chránící parky v obci (nebo jeden konkrétní park).
• Nakreslete příslušné dopravní značky (lze potom porovnat se skutečnými návrhy).
• Vyškrtněte 3 zákazy, nebo naopak 3 zákazy přidejte. Proč zrovna tyto?
• Změňte název vyhlášky tak, aby lépe vystihoval její smysl.
• Vypravte se za tím, kdo tuto vyhlášku sepsal/přijal. Diskutujte s ním o tom, proč např. zakázal sáňkování na Petříně.
• Hlasujte o příslušné vyhlášce (s tím, že jednotliví žáci mohou mít svoje role – např. podle parlamentních stran a jejich přístupu k ekologii)
• Na skutečné vyhlášce může učitel vysvětlit žákům strukturu právních předpisů (viz příkladná struktura vyhlášky v příloze a vyhláška hl. m. Prahy)

4. Závěr lekce – reflexe

a) Učitel vyzve žáky, aby se opět podívali na svoji definici práva, kterou psali na začátku hodiny. Dostanou 3 minuty na to, aby do ní doplnili to, co jim v ní (teď) chybí, případně aby ji přepsali či pozměnili. Někteří poté mohou svoji definici přečíst, nebo naopak zmínit, v čem ji opravili. Tato aktivita může u menších skupin probíhat v kruhu a fungovat jako závěrečná reflexe. Co všechno si žáci během dnešní lekce uvědomili? Která aktivita pro ně byla nejpřínosnější a proč? V čem se změnil jejich náhled na právo? Tento prostor lze také věnovat tomu, aby si žáci zapsali z dnešní lekce stručný zápis do sešitu a přidali k němu například své hodnocení.

b) Možná slova na závěr: Snad lekce ukázala, že právo nemusí být nic nudného, nic realitě vzdáleného, nic uzavřeného do sebe, co nebere vůbec v potaz konkrétní lidi a jejich potřeby. Právě naopak, právo je (má být) něco, co dělají a píší lidi pro lidi, protože tím rozhodují, jak se bude lidem žít – jak vysoké budou platit daně, jak velká bude v jejich městě kriminalita a zda budou moci do parku jet na kole nebo ne.

Žáci sepíší na začátku lekce definici práva a poté ji doplní/upřesní na konci lekce. Některé ze svých poznatků o tom, jak se jejich vidění práva během lekce změnilo, sdělí ostatním.

Žáci se musí ve skupinách dohodnout na tom, koho ne/vpustí do parku a své rozhodnutí odůvodnit.

Žáci sepíší vlastní vyhlášku upravující vjezd do obecního parku.