Země, kterou chceme 

Žáci společně přemýšlí nad tím, jak by si přáli, aby vypadala ČR v roce 2030. Dozvídají se o procesu formulace rozvojových cílů v rámci Agendy 2030 na globální i národní úrovni. V doplňující hodině mají příležitost zkoumat vzájemné vazby mezi jednotlivými cíli a uvědomit si jejich propojenost.

Na cestě k transparentnější politické kampani? 

Žáci se seznámí s novými pravidly pro financování a označování předvolebních kampaní – a přešlapy z minulých let. V roli konzultantů pravidla shrnují do manuálu pro politické kandidáty a zvažují důvody pro jejich zavedení. Poté v terénu sbírají příklady a na základě svých poznatků vyhodnocují, zda byla nová pravidla porušena, či ne. V případě (ne)označené politické reklamy své příklady sdílí v přehledu kampaní na fervolby.cz. V závěru lekce žáci na konkrétnách příkladech vyhodnocují přínos nových pravidel.

Prezidenti a já 

Na základě toho, co žáci již ví o českém a americkém prezidentovi a toho, co se dozví o roli prezidentského úřadu v parlamentním a prezidentském systému, mají příležitost zhodnotit, do jaké míry současní prezidenti využívají svého vlivu. V závěru pak žáci zkoumají paralelu s vlastním vlivem, i to, jak jej mohou uplatnit, když s něčím nesouhlasí.

KDO VLÁDNE A JAK VLÁDNE? 

V průběhu lekce se žáci učí o různých formách řízení společnosti a vlády. Na příkladu fiktivního příběhu promýšlejí spravedlivost v uspořádání státního řízení s ohledem na svobodu jedince.

Práce probíhá ve dvojicích a větších skupinách. Jejím výstupem je provedená definice různých typů společenského zřízení na základě zkušeností žáků a příběhu ve čteném textu. Učitel by měl definice na závěr odborně korigovat a pojmy vysvětlit.

Na tuto lekci navazuje lekce "Argumenty proti demokracii".

Soužití s uprchlíky: Pilujeme argumenty 

Žáci se zamýšlí nad výhodami a nevýhodami, které plynou z otevření zařízení pro uprchlíky v jejich okolí, a nad tím, jak se názory na uprchlickou problematiku tvoří. Pracují s novinovými články na toto téma, vyhledávají v nich jednotlivé argumenty. Snaží se rozpoznat argumentační fauly a pilovat tvrzení tak, aby obstála před náročnějšími kritérii v diskuzi.

Vnímání – předsudky a stereotypy 

Žáci se seznámí na základě prezentace a zadaného úkolu s nejčastějšími chybami, kterých se dopouštíme při hodnocení a vnímání druhých lidí – první dojem, předsudky, haló efekt, projekce, stereotypy apod. Pochopí provázanost stereotypů a předsudků a uvědomí si, jak chyby ve vnímání druhých mohou vést ke zjednodušenému a nespravedlivému pohledu na určitou sociální skupinu.

Já občan 

Žáci se seznámí s minulou a současnou podobou města (obce), všímají si důležitých institucí, zhodnotí, co se jim líbilo a nelíbilo na minulé podobě místa, ve kterém žijí, a porovnají to se současnou podobou. Současnou podobu také zhodnotí. Dále žáci definují, co by se mělo v místě, ve kterém žijí zlepšit, co jim zde chybí.

Vlastní aktivita Já občan (viz Pracovní list) rozvíjí spolupráci, argumentaci, žáci uvádí příklady vlastní participace jako součást života v obci / ve městě. Zamýšlí se nad pozitivy a negativy v obci / ve městě, pokouší se nalézt řešení.

Zodpovědné chování 

Žáci se seznámí s pojmem zodpovědné a nezodpovědné chování/jednání. Naučí se je rozlišovat. Zamýšlí se nad tím, kdo ovlivňuje a formuje naše zodpovědné chování/jednání, i nad důvody proč se chovat zodpovědně. Analyzují na příkladech důsledky nezodpovědného chování/jednání.

Není škola jako škola 

Žáci se seznamují s podobou školství (vzdělání) v Etiopii. Srovnávají podmínky české a etiopské školy. Uvědomují si důležitost vzdělání, které není vždy pro všechny děti samozřejmostí. Hodina by měla žáky povzbudit k dobročinnosti, spolupráci, pomoci. Navazující hodina může být věnována charitativní akci.

Kdo a proč utíká? 

Žák se seznámí s pojmy uprchlík – migrace – emigrace. Na základě konkrétních příběhů uprchlíků se vcítí do pocitů uprchlíků, odhalí důvody emigrace, vyhledává informace vztahující se k jednotlivým státům.Uvědomuje si důležitost a potřebnost domova jako místa bezpečí.

Opouštím svůj domov 

Žák charakterizuje domov. Seznamuje se s pojmem uprchlík. Seznamuje se s důvody emigrace, dokáže tyto důvody analyzovat, porovnat a vyhodnotit (dobrovolné/nedobrovolné opuštění domova). Seznamuje se s definicí pojmů migrant, azyl, azylant. Na základě konkrétních příběhů uprchlíků si osvojuje důvody pro udělení azylu v ČR. Seznamuje se s možnostmi pomoci.

Emoce 

Žák se seznámí s různorodou škálou emocí. Uvědomí si, že naše emoce jsou ovlivněny především vnějšími vlivy a lidé mohou na stejné situace reagovat rozdílnými emocemi. Žák pochopí vztah mezi myšlenkou, jednáním a emocí. Naučí se rozpoznávat své jednání ve vypjatých situacích.

Azylový dům 

Na základě modelové situace "Azylového domu" se žáci učí komunikaci, resp. argumentaci, seznamují se s životem jiných etnik a seznamují se s právními normami, které uvádějí důvody udělení/neudělení azylu v ČR.

Přípravu lze upravovat dle vlastních potřeb i počtu žáků a doplnit o další aktivity v rámci tématu Multikulturní společnost. Materiály lze čerpat například ze stránek Člověk v tísni nebo ho propojit s projektem Jeden svět.

Neomezená svoboda projevu?  

V průběhu lekce si studenti utvářejí své názory na nutnost, potřebnost nebo nadbytečnost cenzury svobody projevu v demokratickém státě. Uvědomují si konflikt mezi svobodou projevu a jinými právy, tedy i nutnost cenzury.

Práce probíhá ve skupinách, jejím výstupem je pochopení hodnoty svobody projevu, jejích hranic a nutnosti jejího omezení.

Stát se členem politické strany? 

Lekce vede žáky k hodnocení následků, které vyplývají z klesající důvěry občanů v politické strany a tenčící se členské základny těchto stran. Žáci zjistí, jaké funkce plní politické strany v demokracii, a zamyslí se nad možnou motivací pro členství v politické straně. Ve skupinách zpracují shrnutí činnosti mládežnických organizací přidružených k politickým stranám a představí je ostatním. V závěru sami reflektují svoji vlastní ochotu či neochotu zapojit se do činnosti některé z představených organizací.

Lekce využívá články „Děkujeme, přicházíme“  – 25.11.2012, Respekt číslo 48/2012 a „Ti, kteří rozhodli“ – 21.10.2012, Respekt číslo 43/2012

Tři a půl milionu za mrtvou ženu 

Lekce je zaměřena na zvýšení čtenářské gramotnosti. Využívá článek o soudním vymáhání odškodnění za úmrtí v nemocnici zaviněné (pravděpodobně) nedbalostí lékařů. Metodou kritického čtení žáci zkusí v textu vyhledat pasáže vystihující pojmy jako hrdinství, lidské selhání, víra, naděje, lež, …, popíší tyto pojmy a uvedou příklady ze svého okolí. Na konkrétním případu soudního řízení se žáci seznámí se systémem soudů v ČR.

Lekce vznikla v reakci na článek „Tři a půl milionu za mrtvou ženu“  – 16.9.2012, Respekt číslo 38-39/2012

Byl noční můrou diktátorů 

Můžeme ovlivňovat svět kolem sebe? Má smysl se angažovat? Dokáže napsání dopisu zachránit něčí život? Vyučovací jednotka nabízí na příkladu působení Amnesty International v Československu v 70. a 80. letech 20. století podněty k diskusi a úvahám (nejen) o těchto otázkách.

Zdravý rozum v ilegalitě 

Na příběhu nositele Nobelovy ceny Tima Hunta se žáci zamýšlí nad problematikou přílišné korektnosti v dnešní společnosti a vlivem médií a sociálních sítí. Osvojí si pojmy sexismus, gender a politická korektnost.

Nová média - hoax 

Lekce patří do série lekcí k novým médiím. Je zaměřená na jedno z nebezpečí nových médií, tzv. hoax. Přes vysvětlení tohoto novodobého jevu se dostaneme k abstraktnějším pojmům založeném na stejném principu – reklamě a propagandě.