Mise (A)ČR v zahraničí

Zařazeno v tématech

Typ školy: Základní vzdělávání


Pro žáky:
7. ročník - Základní školy
8. ročník - Základní školy

Abstrakt

Žáci na mapě identifikují země, ve kterých působí/působila Armáda ČR v rámci zahraničních misí. Diskutují o přínosech a rizicích spojených s účastí v mezinárodních misích a o rozdílech mezi prací vojáků a humanitárních či rozvojových organizací. Lekce navazuje na lekci "Mezinárodní organizace".

Pomůcky

atlas (politická mapa světa), nakopírovaná příloha

Vlastní formulace cílů

Při práci s mapou se žáci dozvědí o rozmístění misí Armády ČR a zváží výhody a nevýhody její účasti v nich. Dozvědí se, jaké cíle mohou mise mít a jestli se cíle a dopady působení mohou překrývat s činností jiných organizací.

Časový rozsah
45 minut
Popis uč. jednotky

1. Účast ČR v zahraničních misích

Navážeme na předchozí vyučovací hodinu, tématem bude především účast české armády na zahraničních misích pro NATO a OSN, příp. OBSE, v závěru se žáci stručně dozví i o dalších aktivitách ČR příp. jejích občanů v zahraničí (Lékaři bez hranic, mise Člověka v tísni, Charita ČR ad.).

Ptáme se žáků, jaký cíl (úkol) mohou mít zahraniční mise českých vojáků – jedná se vždy o válečné oblasti? Jaký smysl může mít např. mise v Pákistánu, ...? Jsou vojáci ohroženi na životě? Chtěli byste, aby některý z vašich rodičů byl voják? Co by to pro rodinu znamenalo? V jak dlouhých intervalech se obvykle vojáci na misích střídají? (obvykle po šesti měsících)

 

2. Mise AČR – práce s mapou

Rozdáme žákům nakopírované mapy a přehled minulých i současných misí (příloha Mise_mapa) a necháme žáky vybarvit uvedené oblasti. Měli by použít dvě barvy – současná / minulá mise. Necháme žáky zamyslet se nad tím, kolik misí je skutečně vojenských. Proč? Jaký cíl mají jiné mise?

Ptáme se žáků, zda po vybarvení států nacházejí světadíl, ve kterém čeští vojáci nezasahují? Napadnou je důvody? (Severní i Jižní Amerika jsou ve sféře vlivu USA, Oceánie a JV Asie pak ve sféře vlivu Austrálie, Japonska a Číny; ČR má nulové vazby na tamní země a malé strategické zájmy v nich; i mise v Afghánistánu byla mimo tradiční oblast působení ČR a pouze v rámci mezinárodní koalice.)Vymyslí ještě jeden stát, v kterém zasahují např. v humanitárních akcích, ale chybí v seznamu? (ČR)

U Afghánistánu je uvedeno spojení provinční rekonstrukční tým (dále jen PRT) – umí někdo vysvětlit, co to znamená? Jaký byl úkol týmu? (Cílem PRT byla rekonstrukce a rozvoj provincie Lógar. Zhruba desítka civilních zaměstnanců (stavebních inženýrů, zemědělských expertů apod.) stavěla školy, včelařská či mlékárenská centra, hloubila studny apod. Jejich bezpečnost zajišťovalo cca 600 vojáků, kteří současně usilovali o celkovou stabilitu v oblasti působení PRT. Podobných týmů působilo v Afghánistánu cca 30 pod vedením různých států. Byly kritizované ze strany nevládních organizací pro podrývání humanitárních principů, mezi které patří neutralita a nestrannost, a neefektivní nakládání s prostředky. Více informací na http://afghanistan.mzv.cz/prtlogar/cz/prtlogar/index_3.html)  

 

3. Další působení ČR v zahraničí

Podobné cíle jako PRT (jen plněné jinými způsoby) měly v Afghánistánu i jiné organizace, znají žáci některou? (např. Člověk v tísni, Charita ČR, sdružení Berkat)

Jaký může být rozdíl ve způsobu plnění a přijímání pomoci místními, když pomáhají vojáci (resp. PRT) nebo humanitární organizace? (např. plusy pro nevládní organizace - dodržení nestrannosti, navázání užších vazeb a vztahů s komunitou, tedy přiléhavější reakce na potřeby komunity a následné přijetí pomoci s vyšší motivací se o školu /studnu / silnici ad. starat ad.)

Necháme žáky vyjmenovat co nejvíc českých humanitárních a rozvojových organizací (např. Adra, Arnika, Člověk v tísni, Charita ČR, Most, Světlo pro svět ad., velké mezinárodní organizace jako Lékaři bez hranic a Červený kříž mají v ČR své pobočky; více zde: http://www.fors.cz/clenove-a-pozorovatele/seznam-clenu-a-pozorovatelu/#.Vo2KS7bhDIV; oblastmi působení jsou pak zdravotnictví, školství, zemědělství, lesnictví, zásobování vodou, rozvoj státní správy ad.) Desítky milionů do zahraniční rozvojové spolupráce investuje také Česká rozvojová agentura www.czda.cz, která implementuje programy skrz nevládní organizace.

 

4. Reflexe

Necháme žáky vymyslet 3 výhody a 3 nevýhody působení českých vojáků v zahraničí a alespoň dva důvody, proč je správné, že v zahraničí pomáhají i nevládní organizace. Společně je shrneme.

Výhody:

- Vzájemná odpovědnost – v případě potřeby zase někdo pomůže nám

- Působení může napomoci stabilizaci zemí, předejít dalším konfliktům a zachránit životy

- Plnění mezinárodních závazků (v rámci NATO apod.)

- Příležitost vojáků získat zkušenost v reálném boji

Nevýhody:

- Stojí nás to peníze

- Naši vojáci jsou v ohrožení života

- Vměšování se do záležitostí cizích států

Nevládní organizace:

- Naše životní úroveň je nadprůměrná, máme morální povinnost pomáhat jinde

- Pomáhají zvedat životní úroveň lidí v jiných státech

- Sdílení a předávání zkušeností a dovedností

 

Další zdroje informací:

Mapa: https://commons.wikimedia.org/wiki/File%3ABlankMap-World-v2.png

Současné mise: http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/default.htm

Skončené mise: http://www.mise.army.cz/historie-misi/historie-zahranicnich-misi-3699/


Klíčová slova

mezinárodní vztahy, odpovědnost, spolupráce



Přiložené soubory:
Mise_mapa.docx  
Mise_mapa.pdf  



Autor: Iva Petříková


Diskuze:


Opiště kód z obrázku Captcha Image Načíst nový obrázek

Ještě nikdo nevložil žádný příspěvek, buďte první.