Příběh krokodýlí řeky

Na základě poslechu krátkého příběhu, ve kterém je popsáno chování lidí v mezní životní situaci, si mají žáci uvědomit své vlastní hodnotové postoje. Hledají argumenty, obhajující jejich názory - a snaží se přesvědčit o správnosti svého rozhodnutí většinu.

- text příběhu

- tabule

- papíry pro žáky

- tužky

· žáci pojmenují své hodnoty a hodnotová kritéria ve spojitosti s morálkou a čestností

· žáci hledají argumenty a protiargumenty k navrhovanému řešení

· žáci přemýšlejí o etické stránce příběhu a vlastního rozhodování

· žáci pojmenují vzniklý etický problém

· žáci věcně diskutují v rámci pravidel

1. Motivace (10 minut)

Učitel žákům položí otázku: Co se vám vybaví, když se řekne „hodnoty a hodnotové postoje?“. Žáci své odpovědi zapisují na lepící lísteček. Po napsání jdou lísteček přilepit na tabuli (flip), kde je velkým písmem napsáno „hodnoty a hodnotové postoje“. Jakmile všichni žáci lístečky nalepí, vyzve učitel žáky, aby se podívali, co se na toto téma vybavilo spolužákům. Kolem tabule (flipu) vytvoříme kroužek a nad odpověďmi s žáky diskutujeme – ujasňujeme si, co tím autor myslí (v žádném případě nehodnotíme).

2. Čtení textu (5 minut)

Učitel nebo někdo z žáků čte nahlas a pomalu celé třídě příběh. Čtení opakujeme 2x. Můžeme žáky vyzvat, aby zavřeli oči a představovali si, jak příběh probíhá ve skutečnosti.

3. Samostatná práce (10 minut)

Poté učitel rozdá text s příběhem každému žáku. Vyzve žáky, aby si na papír zpracovali pořadí podle nejčestnějšího jednání postav z příběhu (žáci píši seznam dle toho, kdo jednal podle nich nejvíce čestně a kdo nejméně – zahrnou zde všechny postavy).

4. Práce ve skupinách (15 minut)

Třídu rozdělíme na 4-5skupin (dle počtu žáků, výběr může být náhodný nebo dopředu promyšlený učitelem – např. tak, aby byly ve skupinách žáci s protikladným hodnotovým postojem). Každá skupinka si zvolí svého mluvčího. Dále se skupinka snaží domluvit na jednotném pořadí za skupinu. Skupinka si dohodne způsob prezentace a argumenty, které použije, aby své pořadí zdůvodnili. (je dobré obcházet jednotlivé skupinky a snažit se poslouchat a usměrňovat názory a argumenty, obzvláště je dobré hlídat, aby nebyla zaměňována čestnost a morálka - př. Simbád se choval jako správný obchodník, jednal čestně - i když nemorálně… )

5. Prezentace a diskuse (20 minut)

Ve chvíli, kdy jsou všechny skupiny domluvené na jednotném pořadí, představí se jejich jednotliví mluvčí a seznámí ostatní se svým řešením doplněným o zdůvodnění. Řešení skupinky zapíšeme na tabuli (flip). Můžeme dát ostatním prostor pro dotazy na prezentující skupinku, aby si ujasnili, jak některé věci myslí. Požádáme však žáky, aby pořadí a zdůvodnění nehodnotili.

6. Diskuse celé třídy (15 minut)

Učitel vyzve žáky, aby se nyní pokusili dohodnout na jednotném pořadí čestnosti jednání. A zároveň stanoví pravidla: 1) jednání bude probíhat skrze mluvčí. 2) mluvčí si může vyžádat krátký čas na poradu s členy své skupinky. (Žákům připomeneme, že důležitá je zde přesná argumentace, diplomatické jednání a chování a snaha o jednání o kompromisech.)

poznámka:

Je možné, že se skupina na jednom pořadí nedohodne (správné řešení vlastně neexistuje, protože každý má jiný hodnotový žebříček, ani jedna postava nevyjde čistě, záleží na každém, jak má definovanou čestnost, morálku – během diskuse dáme prostor žákům, aby se pokusili přestavit svou definici, své chápání).

Nejpřijatelnější řešení - Simbád - Slug - Abigail - Gregory - Ivan ( od nejčestnějšího)

7. Zpětná vazba (15 minut)

Vyzveme žáky, aby se posadili do kruhu, a diskutujeme s nimi o průběhu hodiny. Reflektujeme to, co se ve třídě během aktivit stalo. Můžeme využít následujících otázek:

• Jaký jste měli první pocit z přečteného příběhu?
• Jak se lišil váš žebříček nejčestnějšího chování s žebříčkem skupiny a poté celé třídy? Vadily vám žebříčky jiných a konečné žebříčky?
• Podařilo se vám prosadit ve skupince své názory?
• Co si z hodiny odnášíte?

Neexistuje pro všechny přijatelné správné řešení. Největším úspěchem je, když je třída schopna se domluvit na jednom řešení - někteří ustoupí, někteří svůj názor prosadí, každý je schopen jistého kompromisu nebo když se třídě povede vést diskuzi o řešení v přijatelném duchu. Úspěchem je také to, pokud žáci dokážou reflektovat ve zpětné vazbě své postoje a svou práci.