Prezidenti a já 

Na základě toho, co žáci již ví o českém a americkém prezidentovi a toho, co se dozví o roli prezidentského úřadu v parlamentním a prezidentském systému, mají příležitost zhodnotit, do jaké míry současní prezidenti využívají svého vlivu. V závěru pak žáci zkoumají paralelu s vlastním vlivem, i to, jak jej mohou uplatnit, když s něčím nesouhlasí.

Na cestě k transparentnější politické kampani? 

Žáci se seznámí s novými pravidly pro financování a označování předvolebních kampaní – a přešlapy z minulých let. V roli konzultantů pravidla shrnují do manuálu pro politické kandidáty a zvažují důvody pro jejich zavedení. Poté v terénu sbírají příklady a na základě svých poznatků vyhodnocují, zda byla nová pravidla porušena, či ne. V případě (ne)označené politické reklamy své příklady sdílí v přehledu kampaní na fervolby.cz. V závěru lekce žáci na konkrétnách příkladech vyhodnocují přínos nových pravidel.

Naše škola 

Žáci se seznamují s pojmem participace. Samotná lekce je vybízí k aktivnímu občanství – získávají možnost podílet se na podobě školy. Učí se nalézat řešení a realizovat je. Aktivita tak podporuje spolupráci mezi jednotlivými složkami školy. Žáci se rovněž seznámí se svými právy a povinnostmi ve škole.

Já občan 

Žáci se seznámí s minulou a současnou podobou města (obce), všímají si důležitých institucí, zhodnotí, co se jim líbilo a nelíbilo na minulé podobě místa, ve kterém žijí, a porovnají to se současnou podobou. Současnou podobu také zhodnotí. Dále žáci definují, co by se mělo v místě, ve kterém žijí zlepšit, co jim zde chybí.

Vlastní aktivita Já občan (viz Pracovní list) rozvíjí spolupráci, argumentaci, žáci uvádí příklady vlastní participace jako součást života v obci / ve městě. Zamýšlí se nad pozitivy a negativy v obci / ve městě, pokouší se nalézt řešení.

Stát se členem politické strany? 

Lekce vede žáky k hodnocení následků, které vyplývají z klesající důvěry občanů v politické strany a tenčící se členské základny těchto stran. Žáci zjistí, jaké funkce plní politické strany v demokracii, a zamyslí se nad možnou motivací pro členství v politické straně. Ve skupinách zpracují shrnutí činnosti mládežnických organizací přidružených k politickým stranám a představí je ostatním. V závěru sami reflektují svoji vlastní ochotu či neochotu zapojit se do činnosti některé z představených organizací.

Lekce využívá články „Děkujeme, přicházíme“  – 25.11.2012, Respekt číslo 48/2012 a „Ti, kteří rozhodli“ – 21.10.2012, Respekt číslo 43/2012

Byl noční můrou diktátorů 

Můžeme ovlivňovat svět kolem sebe? Má smysl se angažovat? Dokáže napsání dopisu zachránit něčí život? Vyučovací jednotka nabízí na příkladu působení Amnesty International v Československu v 70. a 80. letech 20. století podněty k diskusi a úvahám (nejen) o těchto otázkách.

Demokracie a volby 

Tato oblast obsahuje vzdělávací cíle zaměřené na představení podstaty demokracie a významu voleb v demokratických režimech. Hlavním cílem je porozumění principům, na kterých funguje demokracie, pochopení role občana v demokracii a možnost jeho zapojení. Důraz je kladen především na význam voleb, které jsou hlavním prostředkem alternace moci, a na roli, kterou občané ve volbách zastávají.

Volby do Evropského parlamentu 

V tomto výukovém modulu se účastníci dozvídají o funkci a roli Evropského parlamentu (EP) v Evropské unii (EU). Evropský parlament je představen jako instituce, jejíž členové jsou přímo voleni občany členských zemí, a jako instituce, která má nezastupitelnou roli ve fungování EU a významně ovlivňuje její činnost. Účastníci se dozvídají o jednotlivých frakcích, které v EP působí, seznamují se s jejich významem a působností. Uvědomují si tak význam, který volení zástupci v EP mají.

Občanem v EU 

Tato oblast obsahuje vzdělávací cíle podněcující žáky k porozumění významu aktivity a angažovanosti občana při snaze ovlivňovat dění v EU. Oblast částečně navazuje na předešlé cíle zaměřené na vztahy mezi institucemi EU, státu a EU a nově přidává vztah EU a občanské společnosti. Studenti se dozvídají, co přináší tzv. evropské občanství, jaký je vztah mezi EU a občanskou společností a jaké nástroje mají občané k dispozici, chtějí-li ovlivnit dění v EU.

Budoucnost EU  

Tato oblast obsahuje vzdělávací cíle podněcující žáky k zamyšlení nad budoucností EU a k porozumění faktu, že budoucnost EU (a tedy i ČR) vychází z toho, do jaké míry se na formulaci budoucího vývoje (ať už jako ČR či občané EU) podílíme. Studenti se seznámí s aktuálními dokumenty, které se věnují budoucnosti EU (především strategie Evropa 2020), a kriticky diskutují možné podoby budoucí Evropské unie. Tato tematická oblast se do určité míry dotýká všech zmíněných okruhů, především pak tématu Rozšiřování EU.

Model politického cyklu 

V průběhu lekce se žáci seznámí s postupem řešení problému prostřednictvím modelu politického cyklu, pochopí, v čem spočívá podstata politického problému, na konkrétních příkladech analyzují, jak probíhal rozhodovací proces při řešení problému a jak probíhaly další fáze procesu. Žáci zformulují vlastní vhled do konkrétní situace a zváží, jak mohou občané aktivně zasáhnout při řešení politického problému.

Kdybych já byl kouzelníkem 

V průběhu lekce se žáci učí utvářet smysluplné vize. Téma uvedené v této lekci je tématem války a míru, dá se však použít i téma jiné, například některé téma z komunální politiky nebo ze školní samosprávy. Žáci se učí formulovat své myšlenky a také zapojují svou kreativitu.

Poznání vlastních politických postojů 

V průběhu lekce si žáci vyčíslí skóre, které představuje jejich politický postoj. Učiní tak na základě zodpovězení otázek uvedených v Dotazníku postojů ke změně. Žáci poznají své osobní preference. Aktivita může být hrubým vodítkem k tomu, aby se žáci seznámili s existencí různých modelů politického smýšlení. Kterákoliv otázka z dotazníku může být podnětem pro další diskuzi.

Plánování projektů 

V průběhu lekce se žáci seznámí se souvislostmi komunitního fungování. Poznají, že pokud padne nějaké rozhodnutí, týká se celé komunity. Žáci naplánují realizaci projektu městské části a každý si v rámci své přidělené role vyzkouší argumentovat během rozhodovacího procesu, zda plánovaný projekt realizovat či nikoliv.

* Čas 2x 45 min je velmi orintační, spíše bude nutné, aby se aktivita v lekci uvedená pojala projektově, byla zapojena domácí práce žádků apod. Učitel sám si může navrženou aktivitu upravit dle časových možností.

Měli bychom se zapojovat do politiky? 

V průběhu lekce si žáci formují názor na to, zda je důležité zapojovat se do politiky.

Jak způsob vládnutí ovlivňuje váš život? 

V průběhu lekce žáci poznají, že způsob politického uspořádání a vládnutí ovlivňuje naše životy ve všech ohledech (Tua res agitur. Jde o tvou věc, jde o tebe). Žáci si uvědomí, že v demokracii lze nejlépe zohlednit protichůdné zájmy a integrovat je do uspokojivého kompromisu.

Proč bránit demokracii, když je? 

Pomocí citátů o demokracii žáci zformulují principy, výhody a nevýhody demokracie. Na základě aktuálních textů o dění ve společnosti, žáci posoudí možná ohrožení demokracie a následně diskutují o tom, jak o ni sami mohou ovlivnit demokracii.

Pískovna 

Lekce je simulací grantového řízení na využití určité lokality (zde "Pískovny"). Tři skupiny žáků představují ekology, podnikatele, propagátory volnočasových aktivit. Jednotlivé skupiny připravují projekt na využití dané lokality ve formě prezentace. Čtvrtá skupina žáků představuje grantovou komisi, která následně vybírá projekt, jemuž by přidělila grant.

Veřejná politika 

Co znamená pojem veřejná politika, struktura obce a obecního úřadu.