Amnestie a milost 

Lekce žákům přiblíží původ a smysl prezidentských amnestií a milostí. Na fiktivním příkladu „známkové amnestie“ ve škole se žáci zamyslí nad smyslem amnestie; na příkladech skutečných případů pak diskutují o udělení milosti. Lekce by měla vést k zamyšlení nad kladnými i zápornými dopady odpuštění pro jednotlivce i společnost a ke schopnosti podívat se na amnestii perspektivou odsouzeného i nevinného.

Lekce reaguje na dění kolem amnestie vyhlášené prezidentem Václavem Klausem 1.1.2013, avšak s touto konkrétní amnestií přímo nepracuje. Obsahuje však odkazy na doporučené zdroje pro případ, že by se učitel chtěl této konkrétní amnestii věnovat v navazující hodině. 

ARGUMENTY PROTI DEMOKRACII 

V průběhu lekce žáci na základě čtyř textů odvozují možné argumenty proti demokracii. Uvědomují si tak situace, v nichž může být demokracie přítěží či komplikací a zvažují, zda a za jakých okolností má smysl demokratické principy řízení narušit.

Práce probíhá ve dvojicích, jejím výstupem je provedený soupis situací, na nichž lze zdůvodnit argumenty proti demokracii.

Tato lekce navazuje na lekci "Kdo vládne a jak vládne?".

Autoři a cenzura I. 

Co a kdy je cenzura. Proč k ní docházelo, dochází.

Autoři a cenzura II. 

Náročnější varianta lekce Autoři a Cenzura I.

Byl noční můrou diktátorů 

Můžeme ovlivňovat svět kolem sebe? Má smysl se angažovat? Dokáže napsání dopisu zachránit něčí život? Vyučovací jednotka nabízí na příkladu působení Amnesty International v Československu v 70. a 80. letech 20. století podněty k diskusi a úvahám (nejen) o těchto otázkách.

Charta 77 

Proč a za jakých okolností vznikla Charta 77.

Jak na ni reagovala ústřední moc.

Seznámení se s dokumenty Charty, Anticharty a dalšími dokumenty souvisejícími se vznikem Charty.

Co to jsou politická práva? 

V rámci lekce žáci získají základní informace o politických právech (jejich základní definice a reálné příklady) a poté budou na konkrétních případech poměřovat jednotlivá politická práva. V rámci lekce by měli porozumět tomu, jak důležitá jsou politická práva pro fungování demokratické společnosti a jak nesnadnou roli mají často při poměřování jednotlivých práv soudci. Pracovat budou se skutečnými soudními případy zachycenými v novinářských textech.
Žáci budou pracovat individuálně, ve dvojicích a především v malých skupinách. Součástí hodiny je i prezentace skupinové práce.

Co vlastně dělají kraje? 

Lekce přibližuje rozdílné kompetence státních, krajských a obecních úřadů a na reálných případech ukazuje provázanost různých úrovní státní správy. Formou rolové hry se žáci seznámí s protichůdnými zájmy jednotlivých úrovní rozhodování.

Lekce je inspirovaná článkem „Volíte mě, tedy jsem.“ – 30.9.2012, Respekt číslo 40/2012

Dětská práva  

Žáci si uvědomí svá práva, ale i povinnosti. Pochopí „hranice“ svých práv. Seznámí se s dokumentem Úmluva o právech dítěte.

DO PARKU VOZIDLA NEPATŘÍ 

Lekce umožní žákům pochopit roli právních předpisů v naší společnosti na základě toho, že budou na konkrétním příkladu obecního parku nejprve právní předpis interpretovat a poté ho budou zkoušet sami napsat. Uvědomí si, že právo je přirozenou součástí jejich životů, vcítí se do role zákonodárců a zjistí, jak je těžké zformulovat dobrý právní předpis. V rámci lekce si vyzkouší práci s autentickým právním textem.

Současně budou nuceni uvažovat o tom, co to znamená dobře právní předpis interpretovat a na konkrétním příkladu obecního parku budou hledat přijatelný kompromis mezi zájmem veřejným a zájmy soukromými. Na konci lekce sami porovnají, nakolik se jejich vidění práva změnilo.

Dostupnost svobody 

Co je to svoboda. Její problematičnost. Jak se dá na svobodu nahlížet.

Ekonomická spolupráce ČR s Čínou? 

Během hry na agenty a představitele státu žáci vyhledávají na internetu informace pro a proti ekonomické spolupráci České republiky s Čínou. Na základě těchto informací se pokusí samostatně rozhodnout.

HODNOTA SVOBODY 

V průběhu lekce žáci hledají rovnováhu mezi svobodou a odpovědností. Zamýšlejí se nad hodnotou svobody a analyzují příčiny motivace ke svobodnému jednání.

Žáci pracují ve dvojicích nebo lépe ve 3-4členných skupinkách (umožní-li to kázeň ve třídě).

Imagine that ... 

Pomocí lekce se žáci zamýšlejí nad životem handicapovaných spoluobčanů, jenž může být v mnoha ohledech plnohodnotnější, než se obvykle domníváme. Žáci se také učí vyjádřit slovně své emoce a pracují s představou, že se taková situace může přihodit každému z nás.

Jak (nejen) básníci přicházejí na svět 

Lekce poukáže na téma porodů jako na přirozenou součást našich životů. Vytvoří prostor na diskuzi o představách porodu ve společnosti i o vlastním očekávání a přání. Současně nabídne možnost prozkoumat tuto problematiku skrze satirická videa a konfrontovat je se světovými lékařskými doporučeními.

Jak ochránit korupčníka? 

Žáci budou na základě konkrétního příkladu konfrontováni s tím, že demokratické zřízení samo o sobě není zárukou respektování ústavy a práva.  Zjistí, jak mohou v situacích, kdy je právo ohýbáno, fungovat mezinárodní instituce, jaká je role opozice a jakým způsobem mohou reagovat samotní občané. Rozpoznají, že role občanů je pro udržení demokracie a právního státu nepostradatelná.

Lekce vznikla v reakci na článek „Neklid na východní frontě“ – 23. 7. 2012, Respekt číslo 30/2012

KDO VLÁDNE A JAK VLÁDNE? 

V průběhu lekce se žáci učí o různých formách řízení společnosti a vlády. Na příkladu fiktivního příběhu promýšlejí spravedlivost v uspořádání státního řízení s ohledem na svobodu jedince.

Práce probíhá ve dvojicích a větších skupinách. Jejím výstupem je provedená definice různých typů společenského zřízení na základě zkušeností žáků a příběhu ve čteném textu. Učitel by měl definice na závěr odborně korigovat a pojmy vysvětlit.

Na tuto lekci navazuje lekce "Argumenty proti demokracii".

Kdy a co je spravedlnost 

Základní lekce. Co je to spravedlnost. Jak s ní člověk pracuje.

Koho zvolím prezidentem? 

Tato lekce může sloužit jako příprava žáků na studentské prezidentské volby, které proběhnou 11.-12. prosince 2012. Žáci se zamyslí nad kritérii, podle kterých by vybírali prezidenta, a zhodnotí, zda jejich kritéria odpovídají pravomocem, které prezident skutečně má. Vzájemně se informují o svých preferencích v prezidentské volbě a diskutují o přednostech i slabinách jednotlivých kandidátů.

Pozn.: V lekci jsou ponechaní i tři kandidáti, kteří byli po sečtení hlasů Ministerstvem vnitra vyřazeni z volby; vzhledem k nejasnostem při vyhodnocení neplatných hlasů je stále možné, že se některý nebo všichni z nich volby nakonec zúčastní.

Lekce souvisí s články „Hlavně solidní ouřada“  – 4.11.2012, Respekt číslo 45/2012, a „Prezident třikrát jinak“ – 24.11.2012, Respekt číslo 48/2012