O Popelce 

Na příkladu pohádky si děti uvědomí zakotvenost našich předků v režimu, ve kterém žili a nezpochybňovali ho. Pravidla hry monarchie byla legitimní, podobně nedotknutelní však byli ale i ti, kteří momentálně vládli (králové a královny). Děti docení obrovskou výhodu demokracie, která při zachování pravidel hry demokratické soutěže umožňuje „většině“ vyměňovat „menšinu“ u moci a možnost občanů svobodně jednat.

Charta 77 

Proč a za jakých okolností vznikla Charta 77.

Jak na ni reagovala ústřední moc.

Seznámení se s dokumenty Charty, Anticharty a dalšími dokumenty souvisejícími se vznikem Charty.

SOUD ZA JÍZDU NA ČERNO 

V rámci lekce si žáci pod vedením pedagoga vyzkouší, jak probíhá jednoduchý občanskoprávní spor.

Žáci řeší případ nezaplacené pokuty za „jízdu na černo“ v MHD. Jednotlivé role (soudce, strany, svědci) jsou rozděleny mezi skupiny žáků. Zbylí žáci sledují dění v soudní síni a průběžně diskutují o tom, co se v soudní síni děje.

V průběhu lekce si žáci udělají zážitkovou formou představu o tom, jak probíhá řízení u soudu, o aktérech soudního řízení, o občanskoprávních sporech, o smluvním právu. Smyslem lekce však není vzhledem k věku žáků zcela přesně simulovat průběh soudního řízení na základě nastudování procesních předpisů, ale poskytnout jim zážitek ne nepodobný návštěvě soudní síně.

Malalaj: příběh odvahy 

V průběhu lekce se žáci seznámí s příběhem dívky Malalaj, která v Pákistánu aktivně vystupovala proti praktikám Tálibánu. Lekce se zabývá odvahou a jejími aspekty. V závěru lekce se žáci zamýšlí nad odvahou vlastní.

Lekce vznikla jako reakce na článek „Sen dívky Malalaj“  v Respektu číslo 43/2012.

Rovnost – 3/4 – Rovnost mužů a žen (Jak bychom měli jednat s muži a ženami?) 

Uplyne ještě hodně dlouhá doba, než budou muži a ženy považováni za rovnoprávné lidské bytosti jak před zákonem, tak i v běžném každodenním životě. Různé situace v rodině, ve škole a v zaměstnání nabízejí příležitosti ke zvýšení schopnosti vcítit se do těchto otázek a k hlubšímu pohledu na jejich řešení. Tato vyučovací hodina je také pozvánkou ke změně některých zvyklostí ve třídě nebo ve škole.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

S řetězy ke stromům: limity protestu I 

Na konkrétních příkladech především z oblasti environmentálního aktivismu žáci hodnotí různé formy vyjádření nesouhlasu. Jsou nuceni sami rozhodovat, jaké formy protestu jsou pro ně přijatelné, a zdůvodňovat, proč jiné přijatelné nejsou. Tato lekce je první ze dvou částí.

Rovnost – 4/4 – Sociální spravedlnost (Jak bychom se měli vypořádat s nerovností?) 

V naší společnosti neexistuje konsenzus ohledně toho, co sociální spravedlnost přesně znamená. Příběh, který je součástí této vyučovací hodiny, má za úkol pomoci studentům přemýšlet o základních principech, ve kterých by měla být sociální spravedlnost zakořeněna, a současně představit žákům složitost této problematiky.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

S řetězy ke stromům: limity protestu II 

Na příkladu ekologického aktivismu proti kácení v prvních zónách NP Šumava žáci hodnotí různé formy protestu z hlediska práva, etiky, účinnosti a pracnosti realizace. Tato lekce navazuje na lekci "S řetězy ke stromům: limity protestu I" o formách ekologického aktivismu.

KDO VLÁDNE A JAK VLÁDNE? 

V průběhu lekce se žáci učí o různých formách řízení společnosti a vlády. Na příkladu fiktivního příběhu promýšlejí spravedlivost v uspořádání státního řízení s ohledem na svobodu jedince.

Práce probíhá ve dvojicích a větších skupinách. Jejím výstupem je provedená definice různých typů společenského zřízení na základě zkušeností žáků a příběhu ve čteném textu. Učitel by měl definice na závěr odborně korigovat a pojmy vysvětlit.

Na tuto lekci navazuje lekce "Argumenty proti demokracii".

Shin - pravdivý příběh ze Severní Koreje 

Shin Dong-hyuk se narodil v severokorejském koncentračním táboře, ze kterého se mu po 22 letech podařilo utéct. Text popisuje jeho životní příběh. Je strukturován tak, aby bylo možné využít metody čtení s předvídáním. Příběh seznamuje žáky s existencí totalitního režimu v Severní Koreji a ukazuje některé jeho rysy.

Finanční gramotnost - Banky, služby a funkce bank 

V lekci se žáci seznamují s funkcí, službami a produkty bank. Pracují s odborným textem, také vyhledávají na internetu. Na závěr tvoří vlastní prezentaci.

Jak projevit nesouhlas 

Jaká byla motivace nesouhlasit s oficiálními názory v období diktatury. Jaká rizika neslo projevit svůj názor. Jaký je význam nesouhlasu dnes.

Trh a konkurence 

V učební jednotce žáci modelují fungování trhu – nabídka/konkurence a poptávka. Žáci se rozdělí na dvě skupiny a proběhne simulace. Na závěr proběhne uvědomění a evaluace. Na hodinu musí být žáci předem připraveni.

Poznání vlastních politických postojů 

V průběhu lekce si žáci vyčíslí skóre, které představuje jejich politický postoj. Učiní tak na základě zodpovězení otázek uvedených v Dotazníku postojů ke změně. Žáci poznají své osobní preference. Aktivita může být hrubým vodítkem k tomu, aby se žáci seznámili s existencí různých modelů politického smýšlení. Kterákoliv otázka z dotazníku může být podnětem pro další diskuzi.

Měli bychom se zapojovat do politiky? 

V průběhu lekce si žáci formují názor na to, zda je důležité zapojovat se do politiky.

Tužby a potřeby - Aktivita pro inspiraci 

V průběhu aktivity se žáci snaží porozumět rozdílu mezi věcmi, které opravdu chtějí a které se jim líbí a mezi jejich skutečnými potřebami. V aktivitě je kromě jiného důležité, zda jsou žáci schopni dosáhnout shody během práce ve skupině.

Co je a co není morální - Aktivita pro inspiraci 

V hodině žáci posuzují vybrané situace z hlediska morálky. Zaujímají stanoviska, diskutují, mají možnost názor změnit. Aktivitu lze využít např. při úvodu do práva, kde se hovoří o problematice morálky.

Předsudky a stereotypy 

V průběhu lekce žáci pochopí pojmy stereotypy a předsudky. Aktivitu této lekce lze navázat na lekci „Jak nás vidí ostatní“, žáci tak aplikují na obecnou úroveň poznatky o tom, jak jsou lidé chápáni na individuální úrovni. Sledují, jak jsou posuzovány různé větší skupiny, náboženské komunity, etnika apod.

Stereotypy o mně 

V průběhu aktivity si žáci uvědomí vnímání sebe sama, pokusí se sami sebe charakterizovat. Během práce ve dvojicích mají možnost porovnat, jak se charakterizují sami a jak je charakterizuje někdo druhý.

Lze propojit s lekcemi  „Jak nás vidí ostatní“ a „Předsudky a stereotypy“