ARGUMENTY PROTI DEMOKRACII 

V průběhu lekce žáci na základě čtyř textů odvozují možné argumenty proti demokracii. Uvědomují si tak situace, v nichž může být demokracie přítěží či komplikací a zvažují, zda a za jakých okolností má smysl demokratické principy řízení narušit.

Práce probíhá ve dvojicích, jejím výstupem je provedený soupis situací, na nichž lze zdůvodnit argumenty proti demokracii.

Tato lekce navazuje na lekci "Kdo vládne a jak vládne?".

O rovnosti a svobodě 

Lekce je postavena na metodě čtení s předvídáním (Farma zvířat, G. Orwell). Žáci vždy po přečtení úryvku odpovídají na otázky kladené učitelem, které se týkají revoluce, rovnosti, svobody, bohatství... Po přečtení všech úryvků dojdou žáci k poznání, že i když si chtěla být všechna zvířata rovna, některá jsou si rovnější. Na lekci by mělo navazovat téma "Ideologie zdůrazňují rovnost a ideologie zdůrazňující svobodu".

Trh a konkurence 

V učební jednotce žáci modelují fungování trhu – nabídka/konkurence a poptávka. Žáci se rozdělí na dvě skupiny a proběhne simulace. Na závěr proběhne uvědomění a evaluace. Na hodinu musí být žáci předem připraveni.

Hodnoty a definování zákonů - Aktivita pro inspiraci 

Hodnoty uznávané ve společnosti se odráží při definování zákonů. Již starověcí filozofové čerpali ve svých konceptech zákona z různých hodnot. Volba hodnot a definování zákonů jsou ovlivněny společenskými a politickými systémy.

Žáci přiřazují k základním konceptům zákona dle filosofů odpovídající pravidla.

Byl noční můrou diktátorů 

Můžeme ovlivňovat svět kolem sebe? Má smysl se angažovat? Dokáže napsání dopisu zachránit něčí život? Vyučovací jednotka nabízí na příkladu působení Amnesty International v Československu v 70. a 80. letech 20. století podněty k diskusi a úvahám (nejen) o těchto otázkách.

Azylový dům 

Na základě modelové situace "Azylového domu" se žáci učí komunikaci, resp. argumentaci, seznamují se s životem jiných etnik a seznamují se s právními normami, které uvádějí důvody udělení/neudělení azylu v ČR.

Přípravu lze upravovat dle vlastních potřeb i počtu žáků a doplnit o další aktivity v rámci tématu Multikulturní společnost. Materiály lze čerpat například ze stránek Člověk v tísni nebo ho propojit s projektem Jeden svět.

Trest smrti 

Hodina je zaměřena na problematiku trestu smrti. Studenti hledají argumenty pro a proti trestu smrti, vedou diskusi.

Na úvod studenti vyjmenují obvyklé druhy zločinů a společně s učitelem se krátce zorientují v problematice trestů. Následně se třída rozdělí na dvě skupiny. Aniž by předem uvedli své postoje k trestu smrti, jedna skupina sepíše argumenty pro a druhá proti. Pak se vytvoří dvojice ze zastánců obou skupin a budou se snažit přesvědčit svého oponenta o své pravdě. Nakonec proběhne diskuze a reflexe.

Kdo a co má vliv na mé rozhodnutí 

Jak probíhá proces rozhodování. Jaký je rozdíl v rozhodnutí v dnešní době a v době diktatury.

Jak poznám dobré rozhodnutí 

Co to znamená dobře se rozhodnout. Dle jakých kritérií se to dá posuzovat.

KDO VLÁDNE A JAK VLÁDNE? 

V průběhu lekce se žáci učí o různých formách řízení společnosti a vlády. Na příkladu fiktivního příběhu promýšlejí spravedlivost v uspořádání státního řízení s ohledem na svobodu jedince.

Práce probíhá ve dvojicích a větších skupinách. Jejím výstupem je provedená definice různých typů společenského zřízení na základě zkušeností žáků a příběhu ve čteném textu. Učitel by měl definice na závěr odborně korigovat a pojmy vysvětlit.

Na tuto lekci navazuje lekce "Argumenty proti demokracii".

Pískovna 

Lekce je simulací grantového řízení na využití určité lokality (zde "Pískovny"). Tři skupiny žáků představují ekology, podnikatele, propagátory volnočasových aktivit. Jednotlivé skupiny připravují projekt na využití dané lokality ve formě prezentace. Čtvrtá skupina žáků představuje grantovou komisi, která následně vybírá projekt, jemuž by přidělila grant.

Shin - pravdivý příběh ze Severní Koreje 

Shin Dong-hyuk se narodil v severokorejském koncentračním táboře, ze kterého se mu po 22 letech podařilo utéct. Text popisuje jeho životní příběh. Je strukturován tak, aby bylo možné využít metody čtení s předvídáním. Příběh seznamuje žáky s existencí totalitního režimu v Severní Koreji a ukazuje některé jeho rysy.

Vytvoření atmosféry ve třídě 2 - Pravidla - Aktivita pro inspiraci 

Aktivita je vhodná pro žáky všech typů škol ZŠ, SOŠ, Gym.

V průběhu aktivity žáci vytvářejí pravidla, která by měla být obecně přijata a respektována v rámci jejich mikrokomunity (třídy). Učí se tím vzájemnému respektu při komunikaci a následně pak posilují schopnost dodržovat nějaké normy, respektovat se a být ve vzájemné úctě.

Vytvoření atmosféry ve třídě 1 - Aktivita pro inspiraci 

Aktivita je vhodná pro žáky všech věkových kategorií a typů škol (ZŠ, SOŠ, Gym).

V průběhu aktivity žáci poznávají sebe sama i druhé, což umožňuje lepší fungování skupiny, navozuje lepší možnosti pro spolupráci, vzájemný respekt. Posilováním sebeúcty zároveň umožňujeme rozvíjet úctu k druhým.

Vytvoření atmosféry ve třídě 3 - Aktivita pro inspiraci 

Aktivita je vhodná pro žáky všech věkových kategorií a typů škol (ZŠ, SOŠ, Gym).

V průběhu aktivity žáci poznávají sebe sama i druhé, což umožňuje lepší fungování skupiny, navozuje lepší možnosti pro spolupráci, vzájemný respekt. Posilováním sebeúcty zároveň umožňujeme rozvíjet úctu k druhým. Žáci se soustředí na schopnost spolupracovat, být empatický, tolerantní.

Hodnotové systémy - Aktivita pro inspiraci 

V průběhu aktivity žáci poznávají, že jejich chování je motivováno hodnotami a že různé hodnoty mohou být zdrojem osobního konfliktu. Žáci v aktivitě kategorizují hodnoty podle kritérií. Zamýšlí se nad hodnotovým systémem.

Tvorba plakátů o lidských právech - Aktivita pro inspiraci 

V hodině se pracuje s Deklarací lidských práv nebo s Evropskou úmluvou lidských práv a základních svobod. Žáci se s dokumentem seznámí tvořivou formou, zhotoví plakát a vyhledají vhodné symboly pro jednotlivá lidská práva.

Co to jsou politická práva? 

V rámci lekce žáci získají základní informace o politických právech (jejich základní definice a reálné příklady) a poté budou na konkrétních případech poměřovat jednotlivá politická práva. V rámci lekce by měli porozumět tomu, jak důležitá jsou politická práva pro fungování demokratické společnosti a jak nesnadnou roli mají často při poměřování jednotlivých práv soudci. Pracovat budou se skutečnými soudními případy zachycenými v novinářských textech.
Žáci budou pracovat individuálně, ve dvojicích a především v malých skupinách. Součástí hodiny je i prezentace skupinové práce.

Lidská práva - Aktivity pro inspiraci 

V průběhu aktivit se žáci soustředí na lidská práva. Pochopí , že člověk je součástí světa a v rámci vývoje Země je jen malým článkem a že všichni lidé mají společný původ. Žáci se snaží dát lidským právům priority, tj. pokouší se vyhodnotit, která lidská práva lze považovat za zcela základní. Poznají, že některá lidská práva jsou implicitně zahrnuta v jiných.

Dětská práva  

Žáci si uvědomí svá práva, ale i povinnosti. Pochopí „hranice“ svých práv. Seznámí se s dokumentem Úmluva o právech dítěte.

Trestné činy 

Tato lekce vede žáky k zamyšlení se nad definicí vybraných trestných činů a jejich závažností, přičemž to, jak vnímají žáci jednotlivé trestné činy, se poté porovnává se stávající platnou právní úpravou. Lekce je postavena na skupinové práci, diskusi a prezentaci skupinové práce.

Veřejná politika 

Co znamená pojem veřejná politika, struktura obce a obecního úřadu.

Poznání vlastních politických postojů 

V průběhu lekce si žáci vyčíslí skóre, které představuje jejich politický postoj. Učiní tak na základě zodpovězení otázek uvedených v Dotazníku postojů ke změně. Žáci poznají své osobní preference. Aktivita může být hrubým vodítkem k tomu, aby se žáci seznámili s existencí různých modelů politického smýšlení. Kterákoliv otázka z dotazníku může být podnětem pro další diskuzi.

Ujasnění hodnot - Aktivity pro inspiraci 

V průběhu aktivit si žáci uvědomí svůj vlastní hodnotový žebříček a na jeho základě mohou přemýšlet nad ideálem svého vlastního života. Mají také možnost zamyslet se nad tím, co je předsudek, z čeho přesdudky vycházejí, jak je identifikovat.

Tužby a potřeby - Aktivita pro inspiraci 

V průběhu aktivity se žáci snaží porozumět rozdílu mezi věcmi, které opravdu chtějí a které se jim líbí a mezi jejich skutečnými potřebami. V aktivitě je kromě jiného důležité, zda jsou žáci schopni dosáhnout shody během práce ve skupině.

Jak vnímáme druhé - Aktivity pro inspiraci 

V průběhu aktivit se žáci učí poznávat jeden druhého, respektovat vzájemné odlišnosti. Vyzkouší si rozpoznat, jací sami jsou, jak posuzují svět na základě prvního dojmu. Pokusí se zvážit, k čemu posouzení na základě prvního dojmu může vést.

MANŽELSTVÍ – KDY VZNIKÁ A KDY ZANIKÁ? 

V rámci této lekce se žáci seznámí se způsoby vzniku a zániku manželství a pomocí hraní rolí sami přijdou na to, jaké existují dle českého práva překážky, které brání uzavření manželství.

Po celou dobu výuky žáci pracují s pracovními listy.

DO PARKU VOZIDLA NEPATŘÍ 

Lekce umožní žákům pochopit roli právních předpisů v naší společnosti na základě toho, že budou na konkrétním příkladu obecního parku nejprve právní předpis interpretovat a poté ho budou zkoušet sami napsat. Uvědomí si, že právo je přirozenou součástí jejich životů, vcítí se do role zákonodárců a zjistí, jak je těžké zformulovat dobrý právní předpis. V rámci lekce si vyzkouší práci s autentickým právním textem.

Současně budou nuceni uvažovat o tom, co to znamená dobře právní předpis interpretovat a na konkrétním příkladu obecního parku budou hledat přijatelný kompromis mezi zájmem veřejným a zájmy soukromými. Na konci lekce sami porovnají, nakolik se jejich vidění práva změnilo.

HODNOTA SVOBODY 

V průběhu lekce žáci hledají rovnováhu mezi svobodou a odpovědností. Zamýšlejí se nad hodnotou svobody a analyzují příčiny motivace ke svobodnému jednání.

Žáci pracují ve dvojicích nebo lépe ve 3-4členných skupinkách (umožní-li to kázeň ve třídě).

Aby spravedlnost fungovala 

V průběhu lekce si žáci uvědomí, co je obsahem pojmu spravedlnost a jak těžké může být zpracování situace v posouzení "spravedlivý" - "nespravedlivý". Žáci si tak mohou ujasnit své vlastní hodnotové postoje. Je vhodné, aby žáci během aktivit pochopili, že roli hrají pravidla (zákony), a často je proto nutná přítomnost nezávislého posuzovatele (soudce). Dále se žáci v souvislosti s rolí v aktivitě Puzzle mohou zamyslet nad svými povahovými vlastnostmi.

Práce probíhá ve skupinách, zásadní je zde reflexe v podobě učitelem řízené diskuse.

Příběh krokodýlí řeky 

Na základě poslechu krátkého příběhu, ve kterém je popsáno chování lidí v mezní životní situaci, si mají žáci uvědomit své vlastní hodnotové postoje. Hledají argumenty, obhajující jejich názory - a snaží se přesvědčit o správnosti svého rozhodnutí většinu.

O Popelce 

Na příkladu pohádky si děti uvědomí zakotvenost našich předků v režimu, ve kterém žili a nezpochybňovali ho. Pravidla hry monarchie byla legitimní, podobně nedotknutelní však byli ale i ti, kteří momentálně vládli (králové a královny). Děti docení obrovskou výhodu demokracie, která při zachování pravidel hry demokratické soutěže umožňuje „většině“ vyměňovat „menšinu“ u moci a možnost občanů svobodně jednat.

Naše obec 

V průběhu lekce žák vyhodnotí, které instituce jsou důležité pro fungování obce jako samosprávné a územní jednotky. Zamyslí se nad tím, co se mu v jeho obci líbí a nelíbí , co a jak by se dalo zlepšit. Ve skupinách potom žáci navrhují způsob, jak nejlépe použít finance pro zlepšení života v obci.

Já občan 

Žáci se seznámí s minulou a současnou podobou města (obce), všímají si důležitých institucí, zhodnotí, co se jim líbilo a nelíbilo na minulé podobě místa, ve kterém žijí, a porovnají to se současnou podobou. Současnou podobu také zhodnotí. Dále žáci definují, co by se mělo v místě, ve kterém žijí zlepšit, co jim zde chybí.

Vlastní aktivita Já občan (viz Pracovní list) rozvíjí spolupráci, argumentaci, žáci uvádí příklady vlastní participace jako součást života v obci / ve městě. Zamýšlí se nad pozitivy a negativy v obci / ve městě, pokouší se nalézt řešení.

Imagine that ... 

Pomocí lekce se žáci zamýšlejí nad životem handicapovaných spoluobčanů, jenž může být v mnoha ohledech plnohodnotnější, než se obvykle domníváme. Žáci se také učí vyjádřit slovně své emoce a pracují s představou, že se taková situace může přihodit každému z nás.

SOUD ZA JÍZDU NA ČERNO 

V rámci lekce si žáci pod vedením pedagoga vyzkouší, jak probíhá jednoduchý občanskoprávní spor.

Žáci řeší případ nezaplacené pokuty za „jízdu na černo“ v MHD. Jednotlivé role (soudce, strany, svědci) jsou rozděleny mezi skupiny žáků. Zbylí žáci sledují dění v soudní síni a průběžně diskutují o tom, co se v soudní síni děje.

V průběhu lekce si žáci udělají zážitkovou formou představu o tom, jak probíhá řízení u soudu, o aktérech soudního řízení, o občanskoprávních sporech, o smluvním právu. Smyslem lekce však není vzhledem k věku žáků zcela přesně simulovat průběh soudního řízení na základě nastudování procesních předpisů, ale poskytnout jim zážitek ne nepodobný návštěvě soudní síně.

Finanční gramotnost - Banky, služby a funkce bank 

V lekci se žáci seznamují s funkcí, službami a produkty bank. Pracují s odborným textem, také vyhledávají na internetu. Na závěr tvoří vlastní prezentaci.

Rovnost – 1/4 – Odlišnosti a podobnosti (Jsem rovnoprávný? Odlišuji se nějak?) 

Žáci si na příkladech podobností a odlišností v životě uvědomí, že není možné si vždy vybrat skupinu, ke které by chtěli náležet, že odlišnosti stejně jako podobnosti mohou být příjemné, ale také zatěžující. Měli by si uvědomit, že odlišnost nevypovídá o kvalitách jedince.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Rovnost – 2/4 – Příběh Vesny (Jak byste reagovali, pokud by se totéž stalo nám?) 

Diskriminace je široce rozšířenou formou chování ve společnosti. Diskriminují nejen úřady, ale i celá řada dalších orgánů a jednotlivců. Tato vyučovací hodina, která začíná skutečným příběhem o diskriminaci, poskytuje žákům příležitost uvažovat o svém vlastním chování.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Rovnost – 3/4 – Rovnost mužů a žen (Jak bychom měli jednat s muži a ženami?) 

Uplyne ještě hodně dlouhá doba, než budou muži a ženy považováni za rovnoprávné lidské bytosti jak před zákonem, tak i v běžném každodenním životě. Různé situace v rodině, ve škole a v zaměstnání nabízejí příležitosti ke zvýšení schopnosti vcítit se do těchto otázek a k hlubšímu pohledu na jejich řešení. Tato vyučovací hodina je také pozvánkou ke změně některých zvyklostí ve třídě nebo ve škole.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Rovnost – 4/4 – Sociální spravedlnost (Jak bychom se měli vypořádat s nerovností?) 

V naší společnosti neexistuje konsenzus ohledně toho, co sociální spravedlnost přesně znamená. Příběh, který je součástí této vyučovací hodiny, má za úkol pomoci studentům přemýšlet o základních principech, ve kterých by měla být sociální spravedlnost zakořeněna, a současně představit žákům složitost této problematiky.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Rozmanitost a pluralismus – 1/4 – Jak mohou lidé žít společně? (Jak může vzdělání pomoci rozvíjet toleranci a porozumění?) 

V moderní společnosti se setkáváme se stále větším množstvím skupin obyvatel s různým náboženským, politickým, kulturním a jiným přesvědčením. Není cílem spolu soupeřit, pro rozvoj společnosti je výhodnější schopnost spolupráce, nebo alespoň respektu a tolerance.

Rozmanitost a pluralismus – 2/4 – Proč se lidé nemohou shodnout? (Na čem jsou postaveny rozdíly?) 

Na příkladu rozdílných odpovědí u poměrně kontroverzních otázek rozebereme příčiny, které nás k odpovědím dovedly, a demonstrujeme rozdílnost názorů v rámci třídy, natož pak v měřítku města, národa…

Rozmanitost a pluralismus – 3/4 – Jakými způsoby jsou lidé odlišní? (Jak odlišné jsou potřeby lidí?) 

Na příběhu fiktivní školy demonstrujeme odlišnost potřeb a zájmů lidí a náročnost cesty ke kompromisu znamenajícímu spokojenost všech dotčených skupin.

Rozmanitost a pluralismus – 4/4 – Proč jsou lidská práva důležitá?  

Na příkladu příběhu ostrova s potřebou nutnosti spolužití dvou rozdílných společností se žáci metodou kritického myšlení, rolovou hrou a pokusem o vyjednávání seznámí s významem mezinárodně ustanovených lidských práv a s náročností nalezení řešení přijatelného pro všechny zúčastněné.

Práva, svobody a odpovědnost – 4/4 – Kvíz o lidských právech (Co je správně? Jaká by měla být naše lidská práva?) 

Pomocí kvízu s nabídnutými odpověďmi si žáci interaktivní formou rozšíří své vědomosti a prohloubí své znalosti o mezinárodně uznávaných lidských právech a rozšíří svou schopnost rozpoznávat porušení lidských práv.

Práva, svobody a odpovědnost – 2/4 – Určení porušení lidských práv (Která lidská práva jsou zde porušena?) 

K porušování lidských práv dochází po celém světě denně. Seznámením se s reálnými případy z minulosti nebo současnosti získají žáci jasnější a přesnější obrázek toho, o čem ve skutečnosti lidská práva jsou.

Práva, svobody a odpovědnost – 3/4 – Práva a odpovědnosti (Mohou práva existovat bez odpovědnosti?) 

Lidská práva nebudou nikdy dostatečně respektována, nepřevezme-li každý jednotlivec nebo orgán zodpovědnost za jejich uskutečňování. Každý jedinec má morální odpovědnost za spoluvytváření kultury, ve které se v našem každodenním životě lidská práva uplatňují.

Práva, svobody a odpovědnost – 1/4 – Přání, základní potřeby, lidská důstojnost a lidská práva  

Hodina je zaměřená na uvědomění si rozdílu mezi přáním a základní potřebou. Za základní nezbytné potřeby člověka mohou být považovány právě ty potřeby, jež byly použity jako základ pro seznam základních lidských práv. Všem těmto pojmům se lekce věnuje.

Charta 77 

Proč a za jakých okolností vznikla Charta 77.

Jak na ni reagovala ústřední moc.

Seznámení se s dokumenty Charty, Anticharty a dalšími dokumenty souvisejícími se vznikem Charty.

Kdy a co je spravedlnost 

Základní lekce. Co je to spravedlnost. Jak s ní člověk pracuje.

Spravedlnost a ideologie 

Téma spravedlnosti na příkladech politických procesů 50. let.

Společnost a lidé. Pozice, zařazení. Chování a přizpůsobení či nepřizpůsobení se.

Odpovědnost za osud a blahobyt své rodiny a blízkých.

Moc bezmocných 

Co to byl disent a kdo to byl disident. Co vedlo jednotlivce k vzepření se režimu.

Motivace lidí vystoupit proti oficiální ideologii a rizika s tím spojená.

Přiblížení několika postav disentu.

Nálepkování 

Používání metody nálepkování v totalitních režimech i dnes.

Co je pro mě ústupek 

Co je to ústupek, jaké děláme ústupky v dnešní společnosti, běžném životě, jak se liší tyto ústupky od ústupků v dobách minulého režimu?

Cena za ústupek 

Lekce zabývající se reálným životem jedince ve společnosti v době totality (jaké musel člověk tehdy dělat ústupky, když se chtěl dostat na VŠ nebo do vysněného zaměstnání).

Konflikt 

V průběhu lekce se žáci učí rozeznávat, co je a není konflikt a jaké jsou způsoby chování při konfliktu. Uvědomí si, že řada z nás vnímá konflikt pouze negativním způsobem a že máme mnohdy tendenci řešit konflikty stereotypně, i když nevhodně.

Práce probíhá ve skupinách či individuálně, zásadní je zde reflexe v podobě učitelem řízené diskuse.

Konflikt a jeho strukturované řešení 

V průběhu lekce se žáci seznámí s postupem řešení konfliktu v šesti krocích a naučí se postup aplikovat na konkrétní situaci. Žáci vyhodnotí průběh řešení konfliktu a určí, jak je řešení prospěšné pro zúčastněné strany. Žáci využijí osobních zkušeností a pokusí se zhodnotit svou vlastní roli v nějakém aktuálním konfliktu.

Model politického cyklu 

V průběhu lekce se žáci seznámí s postupem řešení problému prostřednictvím modelu politického cyklu, pochopí, v čem spočívá podstata politického problému, na konkrétních příkladech analyzují, jak probíhal rozhodovací proces při řešení problému a jak probíhaly další fáze procesu. Žáci zformulují vlastní vhled do konkrétní situace a zváží, jak mohou občané aktivně zasáhnout při řešení politického problému.

Základní koncepty politického myšlení 

V průběhu lekce žáci vyhodnotí tvrzení, tím se postupně seznámí s hodnotami nepřímo ovlivňujícími politickou argumentaci a diskuzi. Některé z těchto hodnot podporují lidská práva, jiné nikoliv. V aktivitách v lekci uvedených se žáci učí ochotě seznamovat se s hodnotami a postoji bez ohledu na to, zda se s nimi ztožňují či nikoliv - podstata politické diskuse a filozofie.

Obdobnou lekci pro SŠ najdete pod názvem "Seznámení se s politickou filozofií".

Trestný čin a jednotlivá vývojová stádia trestné činnosti 

V začátku lekce se studenti dozvědí základní informace o právním pojetí trestného činu. Poté jsou rozděleni do několika skupin, ve kterých je jeden ze spolužáků seznámí s příběhem, na základě kterého poté diskutují o konkrétním trestném činu a určují, zda byl nějaký trestný čin spáchán, jaký a kým. Výsledky své práce odprezentují zbytku třídy.

Kdybych já byl kouzelníkem 

V průběhu lekce se žáci učí utvářet smysluplné vize. Téma uvedené v této lekci je tématem války a míru, dá se však použít i téma jiné, například některé téma z komunální politiky nebo ze školní samosprávy. Žáci se učí formulovat své myšlenky a také zapojují svou kreativitu.

Zeď mlčení - aktivita pro inspiraci 

V průběhu aktivity žáci definují vlastními slovy pojem demokracie. Pracují kreativní metodou (brainstorming), kterou je možné využívat na začátku hodin zaměřených na klíčová témata jako například demokracie, diktatura, spravedlnost, mír, vzdělání, rovnoprávnost, svoboda a další.

Plánování projektů 

V průběhu lekce se žáci seznámí se souvislostmi komunitního fungování. Poznají, že pokud padne nějaké rozhodnutí, týká se celé komunity. Žáci naplánují realizaci projektu městské části a každý si v rámci své přidělené role vyzkouší argumentovat během rozhodovacího procesu, zda plánovaný projekt realizovat či nikoliv.

* Čas 2x 45 min je velmi orintační, spíše bude nutné, aby se aktivita v lekci uvedená pojala projektově, byla zapojena domácí práce žádků apod. Učitel sám si může navrženou aktivitu upravit dle časových možností.

My a svět 

V průběhu lekce žáci zjišťují, jak jiné země a vzdálené události ovlivňují jejich komunitu. Vytvářejí schéma propojení světových událostí pomocí novinových textů a mapy, mohou tak lépe pochopit význam celosvětového dění.

* Aktivita může být pojata projektově, v závěru je uvedena motivace k dalším tématům souvisejícím s předáváním informací, tj. s působením médií.

Pracovní právo 

Hodina je zaměřena na vysvětlení základů pracovního práva. Klade si za cíl rozvíjet logické uvažování studentů při řešení teoretického příkladu. Těžiště výkladu spočívá ve vysvětlení toho, co je pracovní poměr. Dále je osvětlena právní úprava dohod konaných mimo pracovní poměr, která je vhodná pro studenty vykonávající různé brigády. Hodina je ukončena praktickým příkladem, na kterém si studenti procvičí získané informace.

Jak způsob vládnutí ovlivňuje váš život? 

V průběhu lekce žáci poznají, že způsob politického uspořádání a vládnutí ovlivňuje naše životy ve všech ohledech (Tua res agitur. Jde o tvou věc, jde o tebe). Žáci si uvědomí, že v demokracii lze nejlépe zohlednit protichůdné zájmy a integrovat je do uspokojivého kompromisu.

Měli bychom se zapojovat do politiky? 

V průběhu lekce si žáci formují názor na to, zda je důležité zapojovat se do politiky.

S řetězy ke stromům: limity protestu I 

Na konkrétních příkladech především z oblasti environmentálního aktivismu žáci hodnotí různé formy vyjádření nesouhlasu. Jsou nuceni sami rozhodovat, jaké formy protestu jsou pro ně přijatelné, a zdůvodňovat, proč jiné přijatelné nejsou. Tato lekce je první ze dvou částí.

S řetězy ke stromům: limity protestu II 

Na příkladu ekologického aktivismu proti kácení v prvních zónách NP Šumava žáci hodnotí různé formy protestu z hlediska práva, etiky, účinnosti a pracnosti realizace. Tato lekce navazuje na lekci "S řetězy ke stromům: limity protestu I" o formách ekologického aktivismu.

Neomezená svoboda projevu?  

V průběhu lekce si studenti utvářejí své názory na nutnost, potřebnost nebo nadbytečnost cenzury svobody projevu v demokratickém státě. Uvědomují si konflikt mezi svobodou projevu a jinými právy, tedy i nutnost cenzury.

Práce probíhá ve skupinách, jejím výstupem je pochopení hodnoty svobody projevu, jejích hranic a nutnosti jejího omezení.

Komunistický převrat v Československu v r. 1948 

Lekce seznamuje žáky s komunistickým převratem v roce 1948 a jeho souvislostmi. Látka se nachází v učebnici Dějepis pro 9. ročník (nakl. SPN) na str. 100-103, obsah lekce je tímto inspirován. Dějepisné poznatky nejprve v úvodu teoreticky vyložíme, využijeme obrázky, které promítneme na interaktivní tabuli. Poté zahrajeme divadlo, napíšeme zápis, přečteme zajímavosti a shlédneme 2 ukázky z youtube.cz.

Když se mi něco nelíbí... - Projekt pro školní parlament 

Žák se na příkladu tvorby jídelníčku ve školní jídelně učí, že aktivní občan může ovlivnit dění ve společnosti. Pojmenuje problém, navrhne řešení a pokusí se řešení prosadit.

Lekce předpokládá činnost žákovského parlamentu ve škole. Má projektový charakter a několik fází.

Co je a co není morální - Aktivita pro inspiraci 

V hodině žáci posuzují vybrané situace z hlediska morálky. Zaujímají stanoviska, diskutují, mají možnost názor změnit. Aktivitu lze využít např. při úvodu do práva, kde se hovoří o problematice morálky.

Hesla tehdy a dnes 

Užívání hesel v politice a propagandě. Hesla užívaná KSČ v době totality.

Hesla jako stálý fenomén i dnes.

Odsouzeni ke svobodě 

Svoboda. Její pociťování. Vědomí svobody. Nesvoboda.

Dostupnost svobody 

Co je to svoboda. Její problematičnost. Jak se dá na svobodu nahlížet.

Vnitřní a vnější svoboda 

Co to je vnitřní a vnější svoboda.

Autoři a cenzura I. 

Co a kdy je cenzura. Proč k ní docházelo, dochází.

Autoři a cenzura II. 

Náročnější varianta lekce Autoři a Cenzura I.

Obrazová cenzura 

Jak se projevují cenzorské praktiky v obrazovém materiálu.

Společnost a společenství 

Ideové základy komunismu a jejich prosazování v ČSSR.

Nástroje moci 

Jaké byly nástroje moci za totality. Jak se liší od těch dnešních.

Sledování a kontrola 

Jak probíhalo sledování za totality. Které osoby zasáhlo. K čemu sloužilo.

Všichni jsme si rovni - Aktivita pro inspiraci 

Aktivita je zaměřena především na to, jak socioekonomické faktory ovlivňují šanci být společensky úspěšný.

Turisté - simulační hra o střetu kultur - Aktivita pro inspiraci 

V průběhu aktivity mají žáci možnost pozorovat stereotypy, dozvědí se něco o možných střetech různých kultur, procvičí si komunikační dovednosti. Aktivita je vedena formou simulační hry, vyžaduje tedy zdatnou skupinu a přípravu učitele, asistenta.

Ideální občan tehdy a dnes 

Jak se liší občanský život v minulém a současném režimu.

Jak projevit nesouhlas 

Jaká byla motivace nesouhlasit s oficiálními názory v období diktatury. Jaká rizika neslo projevit svůj názor. Jaký je význam nesouhlasu dnes.

MÉDIA A POLITIKA 

Lekce vede studenty k zamyšlení se nad vztahem mezi médii a politikou. Měli by pochopit, proč se politici snaží vyvíjet tlak na média, a rozpoznat, kdy se tento tlak na média stává překážkou demokracie.

Jak nás vidí ostatní 

V průběhu aktivit si žáci uvědomí různorodost názorů při posuzování konkrétního člověka.  Žáci během aktivit pracují ve skupinách, velmi důležitá je společná diskuse a reflexe. Na tuto lekci lze navázat lekcí "Předsudky a stereotypy".

Předsudky a stereotypy 

V průběhu lekce žáci pochopí pojmy stereotypy a předsudky. Aktivitu této lekce lze navázat na lekci „Jak nás vidí ostatní“, žáci tak aplikují na obecnou úroveň poznatky o tom, jak jsou lidé chápáni na individuální úrovni. Sledují, jak jsou posuzovány různé větší skupiny, náboženské komunity, etnika apod.

Stereotypy o mně 

V průběhu aktivity si žáci uvědomí vnímání sebe sama, pokusí se sami sebe charakterizovat. Během práce ve dvojicích mají možnost porovnat, jak se charakterizují sami a jak je charakterizuje někdo druhý.

Lze propojit s lekcemi  „Jak nás vidí ostatní“ a „Předsudky a stereotypy“

Použití násilí 

V průběhu aktivity pracují žáci v malých skupinkách. Na konkrétních příkladech se snaží posoudit, zda je použití násilí akceptovatelné, resp. do jaké míry je akceptovatelné. 

Řešení konfliktu v šesti krocích 

V průběhu aktivity žáci rozvíjí schopnost řešit konflikt konstruktivními metodami a schopnost dospět k oboustranně prospěšnému řešení.

EVROPSKÁ UNIE – HISTORIE, SOUČASNOST A BUDOUCNOST 

Studenti se seznámí s významnými historickými mezníky vývoje EU. Poté hledají v EU prvky typické pro konfederaci (resp. mezinárodní organizaci) a prvky typické pro federaci. Na závěr diskutují o budoucnosti EU.

„Jak by skončily Pussy Riot v Česku?“ 

Žáci se zamyslí nad kontroverzním případem politického protestu ruské skupiny Pussy Riot, zformulují vlastní postoj a v rolové hře se jej pokusí obhájit. Prostřednictvím textů odborníků oslovených Respektem se seznámí s pohledem českého práva na akci skupiny v pravoslavném chrámu a pojmenují hranice mezi politickým protestem, sociální revoltou, a porušením zákona. 

Lekce vznikla v reakci na článek „Jak by skončily Pussy Riot v Česku?“ – 26.8.2012, Respekt číslo 35/2012

Jak ochránit korupčníka? 

Žáci budou na základě konkrétního příkladu konfrontováni s tím, že demokratické zřízení samo o sobě není zárukou respektování ústavy a práva.  Zjistí, jak mohou v situacích, kdy je právo ohýbáno, fungovat mezinárodní instituce, jaká je role opozice a jakým způsobem mohou reagovat samotní občané. Rozpoznají, že role občanů je pro udržení demokracie a právního státu nepostradatelná.

Lekce vznikla v reakci na článek „Neklid na východní frontě“ – 23. 7. 2012, Respekt číslo 30/2012

Karlovarské minerální vody a lázně Kyselka 

Prostřednictvím stolní hry žáci získají základní informace o kauze Karlovarských minerálních vod a lázní Kyselka, možná řešení situace rozeberou v následné diskuzi. V diskusi žáci sami formulují argumenty spojené s památkovou ochranou a povinnostmi vlastníků nemovitostí.

Lekce vznikla v reakci na články „Kdo může za zkázu Kyselky“ a „My Mattoni neradi“ – 9.9.2012, Respekt číslo 37/2012

Zákonodárný proces v Česku a veto zákona o sociálně-právní ochraně dětí 

Prostřednictvím práce s textem se žáci seznámí s procesem vzniku zákonů v ČR, na příkladu zákona o sociálně-právní ochraně dětí vetovaného prezidentem ČR si postup ověří a zamyslí se nad (ne)výhodami ústavní a pěstounské péče.

Lekce vznikla v reakci na článek „Vítězství ústavů“  – 16.9.2012, Respekt číslo 38-39/2012