Byl noční můrou diktátorů 

Můžeme ovlivňovat svět kolem sebe? Má smysl se angažovat? Dokáže napsání dopisu zachránit něčí život? Vyučovací jednotka nabízí na příkladu působení Amnesty International v Československu v 70. a 80. letech 20. století podněty k diskusi a úvahám (nejen) o těchto otázkách.

Rozmanitost a pluralismus – 2/4 – Proč se lidé nemohou shodnout? (Na čem jsou postaveny rozdíly?) 

Na příkladu rozdílných odpovědí u poměrně kontroverzních otázek rozebereme příčiny, které nás k odpovědím dovedly, a demonstrujeme rozdílnost názorů v rámci třídy, natož pak v měřítku města, národa…

Pane prezidente! 

Žáci se zamyslí nad osobou a rolí prezidenta ČR, seznámí se s protesty proti prezidentovi Zemanovi a diskutují o nich, o jejich vhodnosti a účinnosti. Diskutují ve skupině. Vyjádří vlastní názor a obhájí ho.

Pískovna 

Lekce je simulací grantového řízení na využití určité lokality (zde "Pískovny"). Tři skupiny žáků představují ekology, podnikatele, propagátory volnočasových aktivit. Jednotlivé skupiny připravují projekt na využití dané lokality ve formě prezentace. Čtvrtá skupina žáků představuje grantovou komisi, která následně vybírá projekt, jemuž by přidělila grant.

Imagine that ... 

Pomocí lekce se žáci zamýšlejí nad životem handicapovaných spoluobčanů, jenž může být v mnoha ohledech plnohodnotnější, než se obvykle domníváme. Žáci se také učí vyjádřit slovně své emoce a pracují s představou, že se taková situace může přihodit každému z nás.

Rozmanitost a pluralismus – 3/4 – Jakými způsoby jsou lidé odlišní? (Jak odlišné jsou potřeby lidí?) 

Na příběhu fiktivní školy demonstrujeme odlišnost potřeb a zájmů lidí a náročnost cesty ke kompromisu znamenajícímu spokojenost všech dotčených skupin.

Kdo a proč utíká? 

Žák se seznámí s pojmy uprchlík – migrace – emigrace. Na základě konkrétních příběhů uprchlíků se vcítí do pocitů uprchlíků, odhalí důvody emigrace, vyhledává informace vztahující se k jednotlivým státům.Uvědomuje si důležitost a potřebnost domova jako místa bezpečí.

Azylový dům 

Na základě modelové situace "Azylového domu" se žáci učí komunikaci, resp. argumentaci, seznamují se s životem jiných etnik a seznamují se s právními normami, které uvádějí důvody udělení/neudělení azylu v ČR.

Přípravu lze upravovat dle vlastních potřeb i počtu žáků a doplnit o další aktivity v rámci tématu Multikulturní společnost. Materiály lze čerpat například ze stránek Člověk v tísni nebo ho propojit s projektem Jeden svět.

Když se mi něco nelíbí... - Projekt pro školní parlament 

Žák se na příkladu tvorby jídelníčku ve školní jídelně učí, že aktivní občan může ovlivnit dění ve společnosti. Pojmenuje problém, navrhne řešení a pokusí se řešení prosadit.

Lekce předpokládá činnost žákovského parlamentu ve škole. Má projektový charakter a několik fází.

Rovnost – 3/4 – Rovnost mužů a žen (Jak bychom měli jednat s muži a ženami?) 

Uplyne ještě hodně dlouhá doba, než budou muži a ženy považováni za rovnoprávné lidské bytosti jak před zákonem, tak i v běžném každodenním životě. Různé situace v rodině, ve škole a v zaměstnání nabízejí příležitosti ke zvýšení schopnosti vcítit se do těchto otázek a k hlubšímu pohledu na jejich řešení. Tato vyučovací hodina je také pozvánkou ke změně některých zvyklostí ve třídě nebo ve škole.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Rovnost – 4/4 – Sociální spravedlnost (Jak bychom se měli vypořádat s nerovností?) 

V naší společnosti neexistuje konsenzus ohledně toho, co sociální spravedlnost přesně znamená. Příběh, který je součástí této vyučovací hodiny, má za úkol pomoci studentům přemýšlet o základních principech, ve kterých by měla být sociální spravedlnost zakořeněna, a současně představit žákům složitost této problematiky.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Aby spravedlnost fungovala 

V průběhu lekce si žáci uvědomí, co je obsahem pojmu spravedlnost a jak těžké může být zpracování situace v posouzení "spravedlivý" - "nespravedlivý". Žáci si tak mohou ujasnit své vlastní hodnotové postoje. Je vhodné, aby žáci během aktivit pochopili, že roli hrají pravidla (zákony), a často je proto nutná přítomnost nezávislého posuzovatele (soudce). Dále se žáci v souvislosti s rolí v aktivitě Puzzle mohou zamyslet nad svými povahovými vlastnostmi.

Práce probíhá ve skupinách, zásadní je zde reflexe v podobě učitelem řízené diskuse.

Kdybych já byl kouzelníkem 

V průběhu lekce se žáci učí utvářet smysluplné vize. Téma uvedené v této lekci je tématem války a míru, dá se však použít i téma jiné, například některé téma z komunální politiky nebo ze školní samosprávy. Žáci se učí formulovat své myšlenky a také zapojují svou kreativitu.

Rozmanitost a pluralismus – 4/4 – Proč jsou lidská práva důležitá?  

Na příkladu příběhu ostrova s potřebou nutnosti spolužití dvou rozdílných společností se žáci metodou kritického myšlení, rolovou hrou a pokusem o vyjednávání seznámí s významem mezinárodně ustanovených lidských práv a s náročností nalezení řešení přijatelného pro všechny zúčastněné.

Všichni jsme si rovni - Aktivita pro inspiraci 

Aktivita je zaměřena především na to, jak socioekonomické faktory ovlivňují šanci být společensky úspěšný.

Opouštím svůj domov 

Žák charakterizuje domov. Seznamuje se s pojmem uprchlík. Seznamuje se s důvody emigrace, dokáže tyto důvody analyzovat, porovnat a vyhodnotit (dobrovolné/nedobrovolné opuštění domova). Seznamuje se s definicí pojmů migrant, azyl, azylant. Na základě konkrétních příběhů uprchlíků si osvojuje důvody pro udělení azylu v ČR. Seznamuje se s možnostmi pomoci.

Model politického cyklu 

V průběhu lekce se žáci seznámí s postupem řešení problému prostřednictvím modelu politického cyklu, pochopí, v čem spočívá podstata politického problému, na konkrétních příkladech analyzují, jak probíhal rozhodovací proces při řešení problému a jak probíhaly další fáze procesu. Žáci zformulují vlastní vhled do konkrétní situace a zváží, jak mohou občané aktivně zasáhnout při řešení politického problému.

Příběhy migrantů 

Žáci se seznámí se skutečnými příběhy cizinců, kteří se rozhodli opustit svou zemi, v roli úředníků rozhodují o tom, zda by jim v ČR poskytli azyl, nebo pracovní povolení, či zda by je vrátili zpět do výchozího státu. Pokusí se vcítit do osudů migrantů a uvědomit si, s jakými těžkostmi se v životě i následně při žádosti o přijetí Českou republikou setkávají.

Rovnost – 2/4 – Příběh Vesny (Jak byste reagovali, pokud by se totéž stalo nám?) 

Diskriminace je široce rozšířenou formou chování ve společnosti. Diskriminují nejen úřady, ale i celá řada dalších orgánů a jednotlivců. Tato vyučovací hodina, která začíná skutečným příběhem o diskriminaci, poskytuje žákům příležitost uvažovat o svém vlastním chování.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.