Jak ochránit korupčníka? 

Žáci budou na základě konkrétního příkladu konfrontováni s tím, že demokratické zřízení samo o sobě není zárukou respektování ústavy a práva.  Zjistí, jak mohou v situacích, kdy je právo ohýbáno, fungovat mezinárodní instituce, jaká je role opozice a jakým způsobem mohou reagovat samotní občané. Rozpoznají, že role občanů je pro udržení demokracie a právního státu nepostradatelná.

Lekce vznikla v reakci na článek „Neklid na východní frontě“ – 23. 7. 2012, Respekt číslo 30/2012

ARGUMENTY PROTI DEMOKRACII 

V průběhu lekce žáci na základě čtyř textů odvozují možné argumenty proti demokracii. Uvědomují si tak situace, v nichž může být demokracie přítěží či komplikací a zvažují, zda a za jakých okolností má smysl demokratické principy řízení narušit.

Práce probíhá ve dvojicích, jejím výstupem je provedený soupis situací, na nichž lze zdůvodnit argumenty proti demokracii.

Tato lekce navazuje na lekci "Kdo vládne a jak vládne?".

Shin - pravdivý příběh ze Severní Koreje 

Shin Dong-hyuk se narodil v severokorejském koncentračním táboře, ze kterého se mu po 22 letech podařilo utéct. Text popisuje jeho životní příběh. Je strukturován tak, aby bylo možné využít metody čtení s předvídáním. Příběh seznamuje žáky s existencí totalitního režimu v Severní Koreji a ukazuje některé jeho rysy.

Kontroverzní témata ve výuce: Adopce dětí homosexuálními páry 

Výuková lekce se zabývá otázkou (ne)souhlasu žáků s adopcí dětí homosexuálními páry, přičemž se nesnaží určit, zda je adopce správná, či ne. Žáci se zamýšlejí nad svými postoji a formují je prostřednictvím vlastních prožitků, diskuze a práce s textem.

Kontroverzní témata ve výuce: Muslimky a nošení šátků 

Zakázat muslimkám nosit šátky? K přiblížení situace muslimských žen využívá lekce modelové situace doplněné o fotografie ze zemí, kde je islám převládajícím náboženstvím. Dále pracuje se stručnými informacemi o tomto náboženství a především otevírá diskuzi nad vyjádřením některých českých osobností k zákazu nošení šátků na veřejnosti.

Amnestie a milost 

Lekce žákům přiblíží původ a smysl prezidentských amnestií a milostí. Na fiktivním příkladu „známkové amnestie“ ve škole se žáci zamyslí nad smyslem amnestie; na příkladech skutečných případů pak diskutují o udělení milosti. Lekce by měla vést k zamyšlení nad kladnými i zápornými dopady odpuštění pro jednotlivce i společnost a ke schopnosti podívat se na amnestii perspektivou odsouzeného i nevinného.

Lekce reaguje na dění kolem amnestie vyhlášené prezidentem Václavem Klausem 1.1.2013, avšak s touto konkrétní amnestií přímo nepracuje. Obsahuje však odkazy na doporučené zdroje pro případ, že by se učitel chtěl této konkrétní amnestii věnovat v navazující hodině. 

Co vlastně dělají kraje? 

Lekce přibližuje rozdílné kompetence státních, krajských a obecních úřadů a na reálných případech ukazuje provázanost různých úrovní státní správy. Formou rolové hry se žáci seznámí s protichůdnými zájmy jednotlivých úrovní rozhodování.

Lekce je inspirovaná článkem „Volíte mě, tedy jsem.“ – 30.9.2012, Respekt číslo 40/2012

Koho zvolím prezidentem? 

Tato lekce může sloužit jako příprava žáků na studentské prezidentské volby, které proběhnou 11.-12. prosince 2012. Žáci se zamyslí nad kritérii, podle kterých by vybírali prezidenta, a zhodnotí, zda jejich kritéria odpovídají pravomocem, které prezident skutečně má. Vzájemně se informují o svých preferencích v prezidentské volbě a diskutují o přednostech i slabinách jednotlivých kandidátů.

Pozn.: V lekci jsou ponechaní i tři kandidáti, kteří byli po sečtení hlasů Ministerstvem vnitra vyřazeni z volby; vzhledem k nejasnostem při vyhodnocení neplatných hlasů je stále možné, že se některý nebo všichni z nich volby nakonec zúčastní.

Lekce souvisí s články „Hlavně solidní ouřada“  – 4.11.2012, Respekt číslo 45/2012, a „Prezident třikrát jinak“ – 24.11.2012, Respekt číslo 48/2012

„Jak by skončily Pussy Riot v Česku?“ 

Žáci se zamyslí nad kontroverzním případem politického protestu ruské skupiny Pussy Riot, zformulují vlastní postoj a v rolové hře se jej pokusí obhájit. Prostřednictvím textů odborníků oslovených Respektem se seznámí s pohledem českého práva na akci skupiny v pravoslavném chrámu a pojmenují hranice mezi politickým protestem, sociální revoltou, a porušením zákona. 

Lekce vznikla v reakci na článek „Jak by skončily Pussy Riot v Česku?“ – 26.8.2012, Respekt číslo 35/2012

Rovnost – 1/4 – Odlišnosti a podobnosti (Jsem rovnoprávný? Odlišuji se nějak?) 

Žáci si na příkladech podobností a odlišností v životě uvědomí, že není možné si vždy vybrat skupinu, ke které by chtěli náležet, že odlišnosti stejně jako podobnosti mohou být příjemné, ale také zatěžující. Měli by si uvědomit, že odlišnost nevypovídá o kvalitách jedince.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Práva, svobody a odpovědnost – 3/4 – Práva a odpovědnosti (Mohou práva existovat bez odpovědnosti?) 

Lidská práva nebudou nikdy dostatečně respektována, nepřevezme-li každý jednotlivec nebo orgán zodpovědnost za jejich uskutečňování. Každý jedinec má morální odpovědnost za spoluvytváření kultury, ve které se v našem každodenním životě lidská práva uplatňují.

Rovnost – 2/4 – Příběh Vesny (Jak byste reagovali, pokud by se totéž stalo nám?) 

Diskriminace je široce rozšířenou formou chování ve společnosti. Diskriminují nejen úřady, ale i celá řada dalších orgánů a jednotlivců. Tato vyučovací hodina, která začíná skutečným příběhem o diskriminaci, poskytuje žákům příležitost uvažovat o svém vlastním chování.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Rovnost – 3/4 – Rovnost mužů a žen (Jak bychom měli jednat s muži a ženami?) 

Uplyne ještě hodně dlouhá doba, než budou muži a ženy považováni za rovnoprávné lidské bytosti jak před zákonem, tak i v běžném každodenním životě. Různé situace v rodině, ve škole a v zaměstnání nabízejí příležitosti ke zvýšení schopnosti vcítit se do těchto otázek a k hlubšímu pohledu na jejich řešení. Tato vyučovací hodina je také pozvánkou ke změně některých zvyklostí ve třídě nebo ve škole.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Rozmanitost a pluralismus – 4/4 – Proč jsou lidská práva důležitá?  

Na příkladu příběhu ostrova s potřebou nutnosti spolužití dvou rozdílných společností se žáci metodou kritického myšlení, rolovou hrou a pokusem o vyjednávání seznámí s významem mezinárodně ustanovených lidských práv a s náročností nalezení řešení přijatelného pro všechny zúčastněné.

Práva, svobody a odpovědnost – 4/4 – Kvíz o lidských právech (Co je správně? Jaká by měla být naše lidská práva?) 

Pomocí kvízu s nabídnutými odpověďmi si žáci interaktivní formou rozšíří své vědomosti a prohloubí své znalosti o mezinárodně uznávaných lidských právech a rozšíří svou schopnost rozpoznávat porušení lidských práv.

Rozmanitost a pluralismus – 3/4 – Jakými způsoby jsou lidé odlišní? (Jak odlišné jsou potřeby lidí?) 

Na příběhu fiktivní školy demonstrujeme odlišnost potřeb a zájmů lidí a náročnost cesty ke kompromisu znamenajícímu spokojenost všech dotčených skupin.

Práva, svobody a odpovědnost – 1/4 – Přání, základní potřeby, lidská důstojnost a lidská práva  

Hodina je zaměřená na uvědomění si rozdílu mezi přáním a základní potřebou. Za základní nezbytné potřeby člověka mohou být považovány právě ty potřeby, jež byly použity jako základ pro seznam základních lidských práv. Všem těmto pojmům se lekce věnuje.

Práva, svobody a odpovědnost – 2/4 – Určení porušení lidských práv (Která lidská práva jsou zde porušena?) 

K porušování lidských práv dochází po celém světě denně. Seznámením se s reálnými případy z minulosti nebo současnosti získají žáci jasnější a přesnější obrázek toho, o čem ve skutečnosti lidská práva jsou.

Rozmanitost a pluralismus – 2/4 – Proč se lidé nemohou shodnout? (Na čem jsou postaveny rozdíly?) 

Na příkladu rozdílných odpovědí u poměrně kontroverzních otázek rozebereme příčiny, které nás k odpovědím dovedly, a demonstrujeme rozdílnost názorů v rámci třídy, natož pak v měřítku města, národa…