Stát se členem politické strany? 

Lekce vede žáky k hodnocení následků, které vyplývají z klesající důvěry občanů v politické strany a tenčící se členské základny těchto stran. Žáci zjistí, jaké funkce plní politické strany v demokracii, a zamyslí se nad možnou motivací pro členství v politické straně. Ve skupinách zpracují shrnutí činnosti mládežnických organizací přidružených k politickým stranám a představí je ostatním. V závěru sami reflektují svoji vlastní ochotu či neochotu zapojit se do činnosti některé z představených organizací.

Lekce využívá články „Děkujeme, přicházíme“  – 25.11.2012, Respekt číslo 48/2012 a „Ti, kteří rozhodli“ – 21.10.2012, Respekt číslo 43/2012

Volby do Evropského parlamentu 

V tomto výukovém modulu se účastníci dozvídají o funkci a roli Evropského parlamentu (EP) v Evropské unii (EU). Evropský parlament je představen jako instituce, jejíž členové jsou přímo voleni občany členských zemí, a jako instituce, která má nezastupitelnou roli ve fungování EU a významně ovlivňuje její činnost. Účastníci se dozvídají o jednotlivých frakcích, které v EP působí, seznamují se s jejich významem a působností. Uvědomují si tak význam, který volení zástupci v EP mají.

Demokracie a volby 

Tato oblast obsahuje vzdělávací cíle zaměřené na představení podstaty demokracie a významu voleb v demokratických režimech. Hlavním cílem je porozumění principům, na kterých funguje demokracie, pochopení role občana v demokracii a možnost jeho zapojení. Důraz je kladen především na význam voleb, které jsou hlavním prostředkem alternace moci, a na roli, kterou občané ve volbách zastávají.

Koho zvolím prezidentem? 

Tato lekce může sloužit jako příprava žáků na studentské prezidentské volby, které proběhnou 11.-12. prosince 2012. Žáci se zamyslí nad kritérii, podle kterých by vybírali prezidenta, a zhodnotí, zda jejich kritéria odpovídají pravomocem, které prezident skutečně má. Vzájemně se informují o svých preferencích v prezidentské volbě a diskutují o přednostech i slabinách jednotlivých kandidátů.

Pozn.: V lekci jsou ponechaní i tři kandidáti, kteří byli po sečtení hlasů Ministerstvem vnitra vyřazeni z volby; vzhledem k nejasnostem při vyhodnocení neplatných hlasů je stále možné, že se některý nebo všichni z nich volby nakonec zúčastní.

Lekce souvisí s články „Hlavně solidní ouřada“  – 4.11.2012, Respekt číslo 45/2012, a „Prezident třikrát jinak“ – 24.11.2012, Respekt číslo 48/2012

Volební billboardy 

Lekce je zaměřena na problematiku politické komunikace skrze billboardy. Lekce poukazuje na vyprázdněnost politických billboardů v kampani ke krajským volbám 2012 a vede k zamyšlení, proč k tomu dochází. Žáci se zamyslí nad funkcí billboardů v politické kampani a nad tím, podle čeho se rozhodují voliči před volbami. 

Lekce vznikla v reakci na článek „Volíte mě, tedy jsem.“ – 30.9.2012, Respekt číslo 40/2012 

MÉDIA A POLITIKA 

Lekce vede studenty k zamyšlení se nad vztahem mezi médii a politikou. Měli by pochopit, proč se politici snaží vyvíjet tlak na média, a rozpoznat, kdy se tento tlak na média stává překážkou demokracie.

Vznik a historický vývoj EU 

Tento vzdělávací modul se zaměřuje na představení a vysvětlení skutečností, které vedly ke vzniku EU a podílely se na jejím dalším vývoji. Hlavní důraz je kladen na porozumění historickému a politickému kontextu vzniku a následného vývoje EU. Student bude znát nejenom důležité historické milníky vývoje EU, ale především je bude umět zasadit do kontextu tehdejší doby včetně významu, které s sebou konkrétní změny nesly.

Česká republika v EU  

V tomto výukovém modulu se studenti dozvídají o vztahu České republiky a EU, konkrétněji jaké změny přineslo členství ČR v EU. Hlavní důraz je kladen na to, aby studenti porozuměli roli České republiky ve vztahu k EU – tj., aby Českou republiku vnímali jako aktivní součást a tvůrce Evropské unie, a nikoliv jen jako pasivního příjemce rozhodnutí „z Bruselu“. Tato tematická oblast navazuje na tematickou oblast Institucionální rámec fungování Evropské unie a rozšiřuje ji.

Budoucnost EU  

Tato oblast obsahuje vzdělávací cíle podněcující žáky k zamyšlení nad budoucností EU a k porozumění faktu, že budoucnost EU (a tedy i ČR) vychází z toho, do jaké míry se na formulaci budoucího vývoje (ať už jako ČR či občané EU) podílíme. Studenti se seznámí s aktuálními dokumenty, které se věnují budoucnosti EU (především strategie Evropa 2020), a kriticky diskutují možné podoby budoucí Evropské unie. Tato tematická oblast se do určité míry dotýká všech zmíněných okruhů, především pak tématu Rozšiřování EU.