Stát se členem politické strany? 

Lekce vede žáky k hodnocení následků, které vyplývají z klesající důvěry občanů v politické strany a tenčící se členské základny těchto stran. Žáci zjistí, jaké funkce plní politické strany v demokracii, a zamyslí se nad možnou motivací pro členství v politické straně. Ve skupinách zpracují shrnutí činnosti mládežnických organizací přidružených k politickým stranám a představí je ostatním. V závěru sami reflektují svoji vlastní ochotu či neochotu zapojit se do činnosti některé z představených organizací.

Lekce využívá články „Děkujeme, přicházíme“  – 25.11.2012, Respekt číslo 48/2012 a „Ti, kteří rozhodli“ – 21.10.2012, Respekt číslo 43/2012

Já občan 

Žáci se seznámí s minulou a současnou podobou města (obce), všímají si důležitých institucí, zhodnotí, co se jim líbilo a nelíbilo na minulé podobě místa, ve kterém žijí, a porovnají to se současnou podobou. Současnou podobu také zhodnotí. Dále žáci definují, co by se mělo v místě, ve kterém žijí zlepšit, co jim zde chybí.

Vlastní aktivita Já občan (viz Pracovní list) rozvíjí spolupráci, argumentaci, žáci uvádí příklady vlastní participace jako součást života v obci / ve městě. Zamýšlí se nad pozitivy a negativy v obci / ve městě, pokouší se nalézt řešení.

Co je to vlastně ta diskriminace? 

Lekce uvádí na pravou míru pojem diskriminace v právním smyslu. 1. Část lekce představuje žákům, z jakých důvodů a v jakých oblastech nesmí dle platné legislativy k diskriminaci docházet. 2. Část žákům představuje, jakých forem může diskriminace nabývat, a jaké jsou možnosti obrany před diskriminací.

Zodpovědné chování 

Žáci se seznámí s pojmem zodpovědné a nezodpovědné chování/jednání. Naučí se je rozlišovat. Zamýšlí se nad tím, kdo ovlivňuje a formuje naše zodpovědné chování/jednání, i nad důvody proč se chovat zodpovědně. Analyzují na příkladech důsledky nezodpovědného chování/jednání.

Co vlastně dělají kraje? 

Lekce přibližuje rozdílné kompetence státních, krajských a obecních úřadů a na reálných případech ukazuje provázanost různých úrovní státní správy. Formou rolové hry se žáci seznámí s protichůdnými zájmy jednotlivých úrovní rozhodování.

Lekce je inspirovaná článkem „Volíte mě, tedy jsem.“ – 30.9.2012, Respekt číslo 40/2012

Proč bránit demokracii, když je? 

Pomocí citátů o demokracii žáci zformulují principy, výhody a nevýhody demokracie. Na základě aktuálních textů o dění ve společnosti, žáci posoudí možná ohrožení demokracie a následně diskutují o tom, jak o ni sami mohou ovlivnit demokracii.

Koho zvolím prezidentem? 

Tato lekce může sloužit jako příprava žáků na studentské prezidentské volby, které proběhnou 11.-12. prosince 2012. Žáci se zamyslí nad kritérii, podle kterých by vybírali prezidenta, a zhodnotí, zda jejich kritéria odpovídají pravomocem, které prezident skutečně má. Vzájemně se informují o svých preferencích v prezidentské volbě a diskutují o přednostech i slabinách jednotlivých kandidátů.

Pozn.: V lekci jsou ponechaní i tři kandidáti, kteří byli po sečtení hlasů Ministerstvem vnitra vyřazeni z volby; vzhledem k nejasnostem při vyhodnocení neplatných hlasů je stále možné, že se některý nebo všichni z nich volby nakonec zúčastní.

Lekce souvisí s články „Hlavně solidní ouřada“  – 4.11.2012, Respekt číslo 45/2012, a „Prezident třikrát jinak“ – 24.11.2012, Respekt číslo 48/2012

Naše obec 

V průběhu lekce žák vyhodnotí, které instituce jsou důležité pro fungování obce jako samosprávné a územní jednotky. Zamyslí se nad tím, co se mu v jeho obci líbí a nelíbí , co a jak by se dalo zlepšit. Ve skupinách potom žáci navrhují způsob, jak nejlépe použít finance pro zlepšení života v obci.

Volební billboardy 

Lekce je zaměřena na problematiku politické komunikace skrze billboardy. Lekce poukazuje na vyprázdněnost politických billboardů v kampani ke krajským volbám 2012 a vede k zamyšlení, proč k tomu dochází. Žáci se zamyslí nad funkcí billboardů v politické kampani a nad tím, podle čeho se rozhodují voliči před volbami. 

Lekce vznikla v reakci na článek „Volíte mě, tedy jsem.“ – 30.9.2012, Respekt číslo 40/2012 

Pozitivní evoluce 

Lekce na základě kritického zhodnocení iniciativy Karla Janečka Pozitivní evoluce vede k zamyšlení o vlastnostech člověka (je většina populace dobrá, nebo špatná?), k zamyšlení se nad významem dobra a zla a ke zhodnocení sebe sama a svého okolí z hlediska míry dobra. Lekce pracuje se skupinovou diskusí, názorovou přímkou, kritickým čtením a vlastní úvahou. 

Lekce vznikla v reakci na článek „Pocity mezi jedničkami a nulami“ – 29. 10. 2012, Respekt číslo 44/2012

Veřejná politika 

Co znamená pojem veřejná politika, struktura obce a obecního úřadu.

Soužití s uprchlíky: Pilujeme argumenty 

Žáci se zamýšlí nad výhodami a nevýhodami, které plynou z otevření zařízení pro uprchlíky v jejich okolí, a nad tím, jak se názory na uprchlickou problematiku tvoří. Pracují s novinovými články na toto téma, vyhledávají v nich jednotlivé argumenty. Snaží se rozpoznat argumentační fauly a pilovat tvrzení tak, aby obstála před náročnějšími kritérii v diskuzi.

Nová média - kyberšikana 

Lekce patří do série lekcí k novým médiím. Žáci se seznámí s problematickým obsahem internetu, s různými podobami kyberšikany, vcítí se do kůže postižených, dozví se, jak postupovat v případě, že se s kyberšikanou setkají. Zaujmou postoj k nenávistným kampaním na internetu.

Model politického cyklu 

V průběhu lekce se žáci seznámí s postupem řešení problému prostřednictvím modelu politického cyklu, pochopí, v čem spočívá podstata politického problému, na konkrétních příkladech analyzují, jak probíhal rozhodovací proces při řešení problému a jak probíhaly další fáze procesu. Žáci zformulují vlastní vhled do konkrétní situace a zváží, jak mohou občané aktivně zasáhnout při řešení politického problému.

Sexismus v reklamě 

Lekce žákům/kyním představí problematiku sexismu, konkrétně sexismu v reklamě. Žáci/kyně se naučí rozpoznávat sexistické reklamy a budou schopni/é kriticky reflektovat obraz, který sexistické reklamy vytváří o rolích mužů a žen ve společnosti.

Kdybych já byl kouzelníkem 

V průběhu lekce se žáci učí utvářet smysluplné vize. Téma uvedené v této lekci je tématem války a míru, dá se však použít i téma jiné, například některé téma z komunální politiky nebo ze školní samosprávy. Žáci se učí formulovat své myšlenky a také zapojují svou kreativitu.

Když se mi něco nelíbí... - Projekt pro školní parlament 

Žák se na příkladu tvorby jídelníčku ve školní jídelně učí, že aktivní občan může ovlivnit dění ve společnosti. Pojmenuje problém, navrhne řešení a pokusí se řešení prosadit.

Lekce předpokládá činnost žákovského parlamentu ve škole. Má projektový charakter a několik fází.

S řetězy ke stromům: limity protestu I 

Na konkrétních příkladech především z oblasti environmentálního aktivismu žáci hodnotí různé formy vyjádření nesouhlasu. Jsou nuceni sami rozhodovat, jaké formy protestu jsou pro ně přijatelné, a zdůvodňovat, proč jiné přijatelné nejsou. Tato lekce je první ze dvou částí.

Jak způsob vládnutí ovlivňuje váš život? 

V průběhu lekce žáci poznají, že způsob politického uspořádání a vládnutí ovlivňuje naše životy ve všech ohledech (Tua res agitur. Jde o tvou věc, jde o tebe). Žáci si uvědomí, že v demokracii lze nejlépe zohlednit protichůdné zájmy a integrovat je do uspokojivého kompromisu.