KDO VLÁDNE A JAK VLÁDNE? 

V průběhu lekce se žáci učí o různých formách řízení společnosti a vlády. Na příkladu fiktivního příběhu promýšlejí spravedlivost v uspořádání státního řízení s ohledem na svobodu jedince.

Práce probíhá ve dvojicích a větších skupinách. Jejím výstupem je provedená definice různých typů společenského zřízení na základě zkušeností žáků a příběhu ve čteném textu. Učitel by měl definice na závěr odborně korigovat a pojmy vysvětlit.

Na tuto lekci navazuje lekce "Argumenty proti demokracii".

Soužití s uprchlíky: Pilujeme argumenty 

Žáci se zamýšlí nad výhodami a nevýhodami, které plynou z otevření zařízení pro uprchlíky v jejich okolí, a nad tím, jak se názory na uprchlickou problematiku tvoří. Pracují s novinovými články na toto téma, vyhledávají v nich jednotlivé argumenty. Snaží se rozpoznat argumentační fauly a pilovat tvrzení tak, aby obstála před náročnějšími kritérii v diskuzi.

Zodpovědné chování 

Žáci se seznámí s pojmem zodpovědné a nezodpovědné chování/jednání. Naučí se je rozlišovat. Zamýšlí se nad tím, kdo ovlivňuje a formuje naše zodpovědné chování/jednání, i nad důvody proč se chovat zodpovědně. Analyzují na příkladech důsledky nezodpovědného chování/jednání.

Kdo a proč utíká? 

Žák se seznámí s pojmy uprchlík – migrace – emigrace. Na základě konkrétních příběhů uprchlíků se vcítí do pocitů uprchlíků, odhalí důvody emigrace, vyhledává informace vztahující se k jednotlivým státům.Uvědomuje si důležitost a potřebnost domova jako místa bezpečí.

Opouštím svůj domov 

Žák charakterizuje domov. Seznamuje se s pojmem uprchlík. Seznamuje se s důvody emigrace, dokáže tyto důvody analyzovat, porovnat a vyhodnotit (dobrovolné/nedobrovolné opuštění domova). Seznamuje se s definicí pojmů migrant, azyl, azylant. Na základě konkrétních příběhů uprchlíků si osvojuje důvody pro udělení azylu v ČR. Seznamuje se s možnostmi pomoci.

Vnímání – předsudky a stereotypy 

Žáci se seznámí na základě prezentace a zadaného úkolu s nejčastějšími chybami, kterých se dopouštíme při hodnocení a vnímání druhých lidí – první dojem, předsudky, haló efekt, projekce, stereotypy apod. Pochopí provázanost stereotypů a předsudků a uvědomí si, jak chyby ve vnímání druhých mohou vést ke zjednodušenému a nespravedlivému pohledu na určitou sociální skupinu.

Emoce 

Žák se seznámí s různorodou škálou emocí. Uvědomí si, že naše emoce jsou ovlivněny především vnějšími vlivy a lidé mohou na stejné situace reagovat rozdílnými emocemi. Žák pochopí vztah mezi myšlenkou, jednáním a emocí. Naučí se rozpoznávat své jednání ve vypjatých situacích.

Není škola jako škola 

Žáci se seznamují s podobou školství (vzdělání) v Etiopii. Srovnávají podmínky české a etiopské školy. Uvědomují si důležitost vzdělání, které není vždy pro všechny děti samozřejmostí. Hodina by měla žáky povzbudit k dobročinnosti, spolupráci, pomoci. Navazující hodina může být věnována charitativní akci.

Já občan 

Žáci se seznámí s minulou a současnou podobou města (obce), všímají si důležitých institucí, zhodnotí, co se jim líbilo a nelíbilo na minulé podobě místa, ve kterém žijí, a porovnají to se současnou podobou. Současnou podobu také zhodnotí. Dále žáci definují, co by se mělo v místě, ve kterém žijí zlepšit, co jim zde chybí.

Vlastní aktivita Já občan (viz Pracovní list) rozvíjí spolupráci, argumentaci, žáci uvádí příklady vlastní participace jako součást života v obci / ve městě. Zamýšlí se nad pozitivy a negativy v obci / ve městě, pokouší se nalézt řešení.