Země, kterou chceme 

Žáci společně přemýšlí nad tím, jak by si přáli, aby vypadala ČR v roce 2030. Dozvídají se o procesu formulace rozvojových cílů v rámci Agendy 2030 na globální i národní úrovni. V doplňující hodině mají příležitost zkoumat vzájemné vazby mezi jednotlivými cíli a uvědomit si jejich propojenost.

Zdravý rozum v ilegalitě 

Na příběhu nositele Nobelovy ceny Tima Hunta se žáci zamýšlí nad problematikou přílišné korektnosti v dnešní společnosti a vlivem médií a sociálních sítí. Osvojí si pojmy sexismus, gender a politická korektnost.

Zákonodárný proces v Česku a veto zákona o sociálně-právní ochraně dětí 

Prostřednictvím práce s textem se žáci seznámí s procesem vzniku zákonů v ČR, na příkladu zákona o sociálně-právní ochraně dětí vetovaného prezidentem ČR si postup ověří a zamyslí se nad (ne)výhodami ústavní a pěstounské péče.

Lekce vznikla v reakci na článek „Vítězství ústavů“  – 16.9.2012, Respekt číslo 38-39/2012

Vnitřní a vnější svoboda 

Co to je vnitřní a vnější svoboda.

Tři a půl milionu za mrtvou ženu 

Lekce je zaměřena na zvýšení čtenářské gramotnosti. Využívá článek o soudním vymáhání odškodnění za úmrtí v nemocnici zaviněné (pravděpodobně) nedbalostí lékařů. Metodou kritického čtení žáci zkusí v textu vyhledat pasáže vystihující pojmy jako hrdinství, lidské selhání, víra, naděje, lež, …, popíší tyto pojmy a uvedou příklady ze svého okolí. Na konkrétním případu soudního řízení se žáci seznámí se systémem soudů v ČR.

Lekce vznikla v reakci na článek „Tři a půl milionu za mrtvou ženu“  – 16.9.2012, Respekt číslo 38-39/2012

Trestný čin a jednotlivá vývojová stádia trestné činnosti 

V začátku lekce se studenti dozvědí základní informace o právním pojetí trestného činu. Poté jsou rozděleni do několika skupin, ve kterých je jeden ze spolužáků seznámí s příběhem, na základě kterého poté diskutují o konkrétním trestném činu a určují, zda byl nějaký trestný čin spáchán, jaký a kým. Výsledky své práce odprezentují zbytku třídy.

Trestné činy 

Tato lekce vede žáky k zamyšlení se nad definicí vybraných trestných činů a jejich závažností, přičemž to, jak vnímají žáci jednotlivé trestné činy, se poté porovnává se stávající platnou právní úpravou. Lekce je postavena na skupinové práci, diskusi a prezentaci skupinové práce.

Trest smrti 

Hodina je zaměřena na problematiku trestu smrti. Studenti hledají argumenty pro a proti trestu smrti, vedou diskusi.

Na úvod studenti vyjmenují obvyklé druhy zločinů a společně s učitelem se krátce zorientují v problematice trestů. Následně se třída rozdělí na dvě skupiny. Aniž by předem uvedli své postoje k trestu smrti, jedna skupina sepíše argumenty pro a druhá proti. Pak se vytvoří dvojice ze zastánců obou skupin a budou se snažit přesvědčit svého oponenta o své pravdě. Nakonec proběhne diskuze a reflexe.

Spravedlnost a ideologie 

Téma spravedlnosti na příkladech politických procesů 50. let.

Společnost a lidé. Pozice, zařazení. Chování a přizpůsobení či nepřizpůsobení se.

Odpovědnost za osud a blahobyt své rodiny a blízkých.

S řetězy ke stromům: limity protestu II 

Na příkladu ekologického aktivismu proti kácení v prvních zónách NP Šumava žáci hodnotí různé formy protestu z hlediska práva, etiky, účinnosti a pracnosti realizace. Tato lekce navazuje na lekci "S řetězy ke stromům: limity protestu I" o formách ekologického aktivismu.

S řetězy ke stromům: limity protestu I 

Na konkrétních příkladech především z oblasti environmentálního aktivismu žáci hodnotí různé formy vyjádření nesouhlasu. Jsou nuceni sami rozhodovat, jaké formy protestu jsou pro ně přijatelné, a zdůvodňovat, proč jiné přijatelné nejsou. Tato lekce je první ze dvou částí.

Příběhy migrantů 

Žáci se seznámí se skutečnými příběhy cizinců, kteří se rozhodli opustit svou zemi, v roli úředníků rozhodují o tom, zda by jim v ČR poskytli azyl, nebo pracovní povolení, či zda by je vrátili zpět do výchozího státu. Pokusí se vcítit do osudů migrantů a uvědomit si, s jakými těžkostmi se v životě i následně při žádosti o přijetí Českou republikou setkávají.

Práva, svobody a odpovědnost – 3/4 – Práva a odpovědnosti (Mohou práva existovat bez odpovědnosti?) 

Lidská práva nebudou nikdy dostatečně respektována, nepřevezme-li každý jednotlivec nebo orgán zodpovědnost za jejich uskutečňování. Každý jedinec má morální odpovědnost za spoluvytváření kultury, ve které se v našem každodenním životě lidská práva uplatňují.

Pozitivní evoluce 

Lekce na základě kritického zhodnocení iniciativy Karla Janečka Pozitivní evoluce vede k zamyšlení o vlastnostech člověka (je většina populace dobrá, nebo špatná?), k zamyšlení se nad významem dobra a zla a ke zhodnocení sebe sama a svého okolí z hlediska míry dobra. Lekce pracuje se skupinovou diskusí, názorovou přímkou, kritickým čtením a vlastní úvahou. 

Lekce vznikla v reakci na článek „Pocity mezi jedničkami a nulami“ – 29. 10. 2012, Respekt číslo 44/2012

Nová média - kyberšikana 

Lekce patří do série lekcí k novým médiím. Žáci se seznámí s problematickým obsahem internetu, s různými podobami kyberšikany, vcítí se do kůže postižených, dozví se, jak postupovat v případě, že se s kyberšikanou setkají. Zaujmou postoj k nenávistným kampaním na internetu.

Neomezená svoboda projevu?  

V průběhu lekce si studenti utvářejí své názory na nutnost, potřebnost nebo nadbytečnost cenzury svobody projevu v demokratickém státě. Uvědomují si konflikt mezi svobodou projevu a jinými právy, tedy i nutnost cenzury.

Práce probíhá ve skupinách, jejím výstupem je pochopení hodnoty svobody projevu, jejích hranic a nutnosti jejího omezení.

Naše škola 

Žáci se seznamují s pojmem participace. Samotná lekce je vybízí k aktivnímu občanství – získávají možnost podílet se na podobě školy. Učí se nalézat řešení a realizovat je. Aktivita tak podporuje spolupráci mezi jednotlivými složkami školy. Žáci se rovněž seznámí se svými právy a povinnostmi ve škole.

Moje stopy na internetu 

Aneb Co o mně ví internet? A koho to může zajímat? Lekce pracuje s tématem stop, které při svém pohybu na internetu žákyně a žáci zanechávají, a jaké problémy z toho mohou plynout.

Moc bezmocných 

Co to byl disent a kdo to byl disident. Co vedlo jednotlivce k vzepření se režimu.

Motivace lidí vystoupit proti oficiální ideologii a rizika s tím spojená.

Přiblížení několika postav disentu.