Co vlastně dělají kraje? 

Lekce přibližuje rozdílné kompetence státních, krajských a obecních úřadů a na reálných případech ukazuje provázanost různých úrovní státní správy. Formou rolové hry se žáci seznámí s protichůdnými zájmy jednotlivých úrovní rozhodování.

Lekce je inspirovaná článkem „Volíte mě, tedy jsem.“ – 30.9.2012, Respekt číslo 40/2012

Důchodová reforma 

Lekce žáky seznámí s důchodovou reformou a vysvětlí princip třech pilířů DR. Žáci budou schopni stručně charakterizovat jednotlivé pilíře nově vznikajícího důchodového systému a vysvětlit, co znamená hrubý a čistý příjem. Žáci si uvědomí, že je potřeba řešit své zajištění již v produktivním věku. Žáci budou pracovat s informacemi z internetu, vyzkouší si výpočet své penze pomocí důchodové kalkulačky. V diskuzi budou mít možnost rozebrat argumenty pro i proti důchodové reformě.

Lekce je inspirovaná článkem „Pohled do budoucnosti“ – 19.11.2012, Respekt číslo 47/2012 a „Nejistá budoucnost“ – číslo 46/2012

Jak ochránit korupčníka? 

Žáci budou na základě konkrétního příkladu konfrontováni s tím, že demokratické zřízení samo o sobě není zárukou respektování ústavy a práva.  Zjistí, jak mohou v situacích, kdy je právo ohýbáno, fungovat mezinárodní instituce, jaká je role opozice a jakým způsobem mohou reagovat samotní občané. Rozpoznají, že role občanů je pro udržení demokracie a právního státu nepostradatelná.

Lekce vznikla v reakci na článek „Neklid na východní frontě“ – 23. 7. 2012, Respekt číslo 30/2012

Jazyková vybavenost obyvatel ČR 

Lekce vede žáky k sebereflexi jejich dovednosti používat cizí jazyk, uvědomění si, k čemu všemu je třeba, a poskytuje srovnání jazykové úrovně se zeměmi EU. Na příkladu hledání práce si žáci uvědomí, že znalost cizího jazyka se stává nezbytností. Video ukázky významných představitelů, ale i obyčejných lidí, žákům demonstrují, že odvaha mluvit je důležitější než perfektní výslovnost nebo ovládání gramatiky. Lekce by měla posílit motivaci žáků překonávat vlastní nedostatky a cizí jazyk aktivně používat. 

Lekce je inspirovaná článkem „Podceňuju se, tedy jsem“ – 11.11.2012, Respekt číslo 46/2012

Karlovarské minerální vody a lázně Kyselka 

Prostřednictvím stolní hry žáci získají základní informace o kauze Karlovarských minerálních vod a lázní Kyselka, možná řešení situace rozeberou v následné diskuzi. V diskusi žáci sami formulují argumenty spojené s památkovou ochranou a povinnostmi vlastníků nemovitostí.

Lekce vznikla v reakci na články „Kdo může za zkázu Kyselky“ a „My Mattoni neradi“ – 9.9.2012, Respekt číslo 37/2012

Koho zvolím prezidentem? 

Tato lekce může sloužit jako příprava žáků na studentské prezidentské volby, které proběhnou 11.-12. prosince 2012. Žáci se zamyslí nad kritérii, podle kterých by vybírali prezidenta, a zhodnotí, zda jejich kritéria odpovídají pravomocem, které prezident skutečně má. Vzájemně se informují o svých preferencích v prezidentské volbě a diskutují o přednostech i slabinách jednotlivých kandidátů.

Pozn.: V lekci jsou ponechaní i tři kandidáti, kteří byli po sečtení hlasů Ministerstvem vnitra vyřazeni z volby; vzhledem k nejasnostem při vyhodnocení neplatných hlasů je stále možné, že se některý nebo všichni z nich volby nakonec zúčastní.

Lekce souvisí s články „Hlavně solidní ouřada“  – 4.11.2012, Respekt číslo 45/2012, a „Prezident třikrát jinak“ – 24.11.2012, Respekt číslo 48/2012

Malalaj: příběh odvahy 

V průběhu lekce se žáci seznámí s příběhem dívky Malalaj, která v Pákistánu aktivně vystupovala proti praktikám Tálibánu. Lekce se zabývá odvahou a jejími aspekty. V závěru lekce se žáci zamýšlí nad odvahou vlastní.

Lekce vznikla jako reakce na článek „Sen dívky Malalaj“  v Respektu číslo 43/2012.

Mluvíme víc spolu, nebo s klávesnicí? 

Lekce vede žáky k zamyšlení nad tím, jakým způsobem komunikují se svým okolím, zda elektronická komunikace (SMS, IM, facebook) nepřevažuje nad osobním kontaktem, a jak se taková komunikace liší od té osobní. Výstupem lekce je také soubor pravidel slušného používání telefonů během společných aktivit.

Lekce je inspirovaná článkem „Tablet místo učebnice“  – 9.12.2012, Respekt číslo 50/2012 

Pozitivní evoluce 

Lekce na základě kritického zhodnocení iniciativy Karla Janečka Pozitivní evoluce vede k zamyšlení o vlastnostech člověka (je většina populace dobrá, nebo špatná?), k zamyšlení se nad významem dobra a zla a ke zhodnocení sebe sama a svého okolí z hlediska míry dobra. Lekce pracuje se skupinovou diskusí, názorovou přímkou, kritickým čtením a vlastní úvahou. 

Lekce vznikla v reakci na článek „Pocity mezi jedničkami a nulami“ – 29. 10. 2012, Respekt číslo 44/2012