Kontroverzní témata ve výuce: Muslimky a nošení šátků 

Zakázat muslimkám nosit šátky? K přiblížení situace muslimských žen využívá lekce modelové situace doplněné o fotografie ze zemí, kde je islám převládajícím náboženstvím. Dále pracuje se stručnými informacemi o tomto náboženství a především otevírá diskuzi nad vyjádřením některých českých osobností k zákazu nošení šátků na veřejnosti.

Jak (nejen) básníci přicházejí na svět 

Lekce poukáže na téma porodů jako na přirozenou součást našich životů. Vytvoří prostor na diskuzi o představách porodu ve společnosti i o vlastním očekávání a přání. Současně nabídne možnost prozkoumat tuto problematiku skrze satirická videa a konfrontovat je se světovými lékařskými doporučeními.

Pozitivní evoluce 

Lekce na základě kritického zhodnocení iniciativy Karla Janečka Pozitivní evoluce vede k zamyšlení o vlastnostech člověka (je většina populace dobrá, nebo špatná?), k zamyšlení se nad významem dobra a zla a ke zhodnocení sebe sama a svého okolí z hlediska míry dobra. Lekce pracuje se skupinovou diskusí, názorovou přímkou, kritickým čtením a vlastní úvahou. 

Lekce vznikla v reakci na článek „Pocity mezi jedničkami a nulami“ – 29. 10. 2012, Respekt číslo 44/2012

Mluvíme víc spolu, nebo s klávesnicí? 

Lekce vede žáky k zamyšlení nad tím, jakým způsobem komunikují se svým okolím, zda elektronická komunikace (SMS, IM, facebook) nepřevažuje nad osobním kontaktem, a jak se taková komunikace liší od té osobní. Výstupem lekce je také soubor pravidel slušného používání telefonů během společných aktivit.

Lekce je inspirovaná článkem „Tablet místo učebnice“  – 9.12.2012, Respekt číslo 50/2012 

Amnestie a milost 

Lekce žákům přiblíží původ a smysl prezidentských amnestií a milostí. Na fiktivním příkladu „známkové amnestie“ ve škole se žáci zamyslí nad smyslem amnestie; na příkladech skutečných případů pak diskutují o udělení milosti. Lekce by měla vést k zamyšlení nad kladnými i zápornými dopady odpuštění pro jednotlivce i společnost a ke schopnosti podívat se na amnestii perspektivou odsouzeného i nevinného.

Lekce reaguje na dění kolem amnestie vyhlášené prezidentem Václavem Klausem 1.1.2013, avšak s touto konkrétní amnestií přímo nepracuje. Obsahuje však odkazy na doporučené zdroje pro případ, že by se učitel chtěl této konkrétní amnestii věnovat v navazující hodině. 

Cena za ústupek 

Lekce zabývající se reálným životem jedince ve společnosti v době totality (jaké musel člověk tehdy dělat ústupky, když se chtěl dostat na VŠ nebo do vysněného zaměstnání).

Odsouzeni ke svobodě 

Svoboda. Její pociťování. Vědomí svobody. Nesvoboda.

Dostupnost svobody 

Co je to svoboda. Její problematičnost. Jak se dá na svobodu nahlížet.

Vnitřní a vnější svoboda 

Co to je vnitřní a vnější svoboda.

Autoři a cenzura I. 

Co a kdy je cenzura. Proč k ní docházelo, dochází.

Autoři a cenzura II. 

Náročnější varianta lekce Autoři a Cenzura I.

Obrazová cenzura 

Jak se projevují cenzorské praktiky v obrazovém materiálu.

Nástroje moci 

Jaké byly nástroje moci za totality. Jak se liší od těch dnešních.

Sledování a kontrola 

Jak probíhalo sledování za totality. Které osoby zasáhlo. K čemu sloužilo.

Ideální občan tehdy a dnes 

Jak se liší občanský život v minulém a současném režimu.

Není škola jako škola 

Žáci se seznamují s podobou školství (vzdělání) v Etiopii. Srovnávají podmínky české a etiopské školy. Uvědomují si důležitost vzdělání, které není vždy pro všechny děti samozřejmostí. Hodina by měla žáky povzbudit k dobročinnosti, spolupráci, pomoci. Navazující hodina může být věnována charitativní akci.

Konflikt a jeho strukturované řešení 

V průběhu lekce se žáci seznámí s postupem řešení konfliktu v šesti krocích a naučí se postup aplikovat na konkrétní situaci. Žáci vyhodnotí průběh řešení konfliktu a určí, jak je řešení prospěšné pro zúčastněné strany. Žáci využijí osobních zkušeností a pokusí se zhodnotit svou vlastní roli v nějakém aktuálním konfliktu.

MÉDIA A POLITIKA 

Lekce vede studenty k zamyšlení se nad vztahem mezi médii a politikou. Měli by pochopit, proč se politici snaží vyvíjet tlak na média, a rozpoznat, kdy se tento tlak na média stává překážkou demokracie.

„Jak by skončily Pussy Riot v Česku?“ 

Žáci se zamyslí nad kontroverzním případem politického protestu ruské skupiny Pussy Riot, zformulují vlastní postoj a v rolové hře se jej pokusí obhájit. Prostřednictvím textů odborníků oslovených Respektem se seznámí s pohledem českého práva na akci skupiny v pravoslavném chrámu a pojmenují hranice mezi politickým protestem, sociální revoltou, a porušením zákona. 

Lekce vznikla v reakci na článek „Jak by skončily Pussy Riot v Česku?“ – 26.8.2012, Respekt číslo 35/2012

ARGUMENTY PROTI DEMOKRACII 

V průběhu lekce žáci na základě čtyř textů odvozují možné argumenty proti demokracii. Uvědomují si tak situace, v nichž může být demokracie přítěží či komplikací a zvažují, zda a za jakých okolností má smysl demokratické principy řízení narušit.

Práce probíhá ve dvojicích, jejím výstupem je provedený soupis situací, na nichž lze zdůvodnit argumenty proti demokracii.

Tato lekce navazuje na lekci "Kdo vládne a jak vládne?".

O rovnosti a svobodě 

Lekce je postavena na metodě čtení s předvídáním (Farma zvířat, G. Orwell). Žáci vždy po přečtení úryvku odpovídají na otázky kladené učitelem, které se týkají revoluce, rovnosti, svobody, bohatství... Po přečtení všech úryvků dojdou žáci k poznání, že i když si chtěla být všechna zvířata rovna, některá jsou si rovnější. Na lekci by mělo navazovat téma "Ideologie zdůrazňují rovnost a ideologie zdůrazňující svobodu".

Byl noční můrou diktátorů 

Můžeme ovlivňovat svět kolem sebe? Má smysl se angažovat? Dokáže napsání dopisu zachránit něčí život? Vyučovací jednotka nabízí na příkladu působení Amnesty International v Československu v 70. a 80. letech 20. století podněty k diskusi a úvahám (nejen) o těchto otázkách.

Azylový dům 

Na základě modelové situace "Azylového domu" se žáci učí komunikaci, resp. argumentaci, seznamují se s životem jiných etnik a seznamují se s právními normami, které uvádějí důvody udělení/neudělení azylu v ČR.

Přípravu lze upravovat dle vlastních potřeb i počtu žáků a doplnit o další aktivity v rámci tématu Multikulturní společnost. Materiály lze čerpat například ze stránek Člověk v tísni nebo ho propojit s projektem Jeden svět.

Co je pro mě ústupek 

Co je to ústupek, jaké děláme ústupky v dnešní společnosti, běžném životě, jak se liší tyto ústupky od ústupků v dobách minulého režimu?

Hesla tehdy a dnes 

Užívání hesel v politice a propagandě. Hesla užívaná KSČ v době totality.

Hesla jako stálý fenomén i dnes.

Jak projevit nesouhlas 

Jaká byla motivace nesouhlasit s oficiálními názory v období diktatury. Jaká rizika neslo projevit svůj názor. Jaký je význam nesouhlasu dnes.

Jak poznám dobré rozhodnutí 

Co to znamená dobře se rozhodnout. Dle jakých kritérií se to dá posuzovat.

Co to jsou politická práva? 

V rámci lekce žáci získají základní informace o politických právech (jejich základní definice a reálné příklady) a poté budou na konkrétních případech poměřovat jednotlivá politická práva. V rámci lekce by měli porozumět tomu, jak důležitá jsou politická práva pro fungování demokratické společnosti a jak nesnadnou roli mají často při poměřování jednotlivých práv soudci. Pracovat budou se skutečnými soudními případy zachycenými v novinářských textech.
Žáci budou pracovat individuálně, ve dvojicích a především v malých skupinách. Součástí hodiny je i prezentace skupinové práce.

Model politického cyklu 

V průběhu lekce se žáci seznámí s postupem řešení problému prostřednictvím modelu politického cyklu, pochopí, v čem spočívá podstata politického problému, na konkrétních příkladech analyzují, jak probíhal rozhodovací proces při řešení problému a jak probíhaly další fáze procesu. Žáci zformulují vlastní vhled do konkrétní situace a zváží, jak mohou občané aktivně zasáhnout při řešení politického problému.

Shin - pravdivý příběh ze Severní Koreje 

Shin Dong-hyuk se narodil v severokorejském koncentračním táboře, ze kterého se mu po 22 letech podařilo utéct. Text popisuje jeho životní příběh. Je strukturován tak, aby bylo možné využít metody čtení s předvídáním. Příběh seznamuje žáky s existencí totalitního režimu v Severní Koreji a ukazuje některé jeho rysy.

KDO VLÁDNE A JAK VLÁDNE? 

V průběhu lekce se žáci učí o různých formách řízení společnosti a vlády. Na příkladu fiktivního příběhu promýšlejí spravedlivost v uspořádání státního řízení s ohledem na svobodu jedince.

Práce probíhá ve dvojicích a větších skupinách. Jejím výstupem je provedená definice různých typů společenského zřízení na základě zkušeností žáků a příběhu ve čteném textu. Učitel by měl definice na závěr odborně korigovat a pojmy vysvětlit.

Na tuto lekci navazuje lekce "Argumenty proti demokracii".

Neomezená svoboda projevu?  

V průběhu lekce si studenti utvářejí své názory na nutnost, potřebnost nebo nadbytečnost cenzury svobody projevu v demokratickém státě. Uvědomují si konflikt mezi svobodou projevu a jinými právy, tedy i nutnost cenzury.

Práce probíhá ve skupinách, jejím výstupem je pochopení hodnoty svobody projevu, jejích hranic a nutnosti jejího omezení.

S řetězy ke stromům: limity protestu I 

Na konkrétních příkladech především z oblasti environmentálního aktivismu žáci hodnotí různé formy vyjádření nesouhlasu. Jsou nuceni sami rozhodovat, jaké formy protestu jsou pro ně přijatelné, a zdůvodňovat, proč jiné přijatelné nejsou. Tato lekce je první ze dvou částí.

S řetězy ke stromům: limity protestu II 

Na příkladu ekologického aktivismu proti kácení v prvních zónách NP Šumava žáci hodnotí různé formy protestu z hlediska práva, etiky, účinnosti a pracnosti realizace. Tato lekce navazuje na lekci "S řetězy ke stromům: limity protestu I" o formách ekologického aktivismu.

Rovnost – 4/4 – Sociální spravedlnost (Jak bychom se měli vypořádat s nerovností?) 

V naší společnosti neexistuje konsenzus ohledně toho, co sociální spravedlnost přesně znamená. Příběh, který je součástí této vyučovací hodiny, má za úkol pomoci studentům přemýšlet o základních principech, ve kterých by měla být sociální spravedlnost zakořeněna, a současně představit žákům složitost této problematiky.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Rozmanitost a pluralismus – 2/4 – Proč se lidé nemohou shodnout? (Na čem jsou postaveny rozdíly?) 

Na příkladu rozdílných odpovědí u poměrně kontroverzních otázek rozebereme příčiny, které nás k odpovědím dovedly, a demonstrujeme rozdílnost názorů v rámci třídy, natož pak v měřítku města, národa…

Rozmanitost a pluralismus – 4/4 – Proč jsou lidská práva důležitá?  

Na příkladu příběhu ostrova s potřebou nutnosti spolužití dvou rozdílných společností se žáci metodou kritického myšlení, rolovou hrou a pokusem o vyjednávání seznámí s významem mezinárodně ustanovených lidských práv a s náročností nalezení řešení přijatelného pro všechny zúčastněné.

Práva, svobody a odpovědnost – 2/4 – Určení porušení lidských práv (Která lidská práva jsou zde porušena?) 

K porušování lidských práv dochází po celém světě denně. Seznámením se s reálnými případy z minulosti nebo současnosti získají žáci jasnější a přesnější obrázek toho, o čem ve skutečnosti lidská práva jsou.

Práva, svobody a odpovědnost – 4/4 – Kvíz o lidských právech (Co je správně? Jaká by měla být naše lidská práva?) 

Pomocí kvízu s nabídnutými odpověďmi si žáci interaktivní formou rozšíří své vědomosti a prohloubí své znalosti o mezinárodně uznávaných lidských právech a rozšíří svou schopnost rozpoznávat porušení lidských práv.

PODMÍNKY SVOBODY 

V průběhu lekce žáci formulují atributy svobody, hledají podmínky pro její rozvoj a pojmenovávají příčiny jejího omezení. Na příkladech z každodenního života analyzují příležitosti ke svobodě a pojmenovávají podmínky jejich využití, důvody jejich nevyužití a příčiny jejich zneužití. Žáci pracují ve dvojicích nebo lépe ve 3-4členných skupinkách (umožní-li to kázeň ve třídě).

HODNOTA SVOBODY 

V průběhu lekce žáci hledají rovnováhu mezi svobodou a odpovědností. Zamýšlejí se nad hodnotou svobody a analyzují příčiny motivace ke svobodnému jednání.

Žáci pracují ve dvojicích nebo lépe ve 3-4členných skupinkách (umožní-li to kázeň ve třídě).

Malalaj: příběh odvahy 

V průběhu lekce se žáci seznámí s příběhem dívky Malalaj, která v Pákistánu aktivně vystupovala proti praktikám Tálibánu. Lekce se zabývá odvahou a jejími aspekty. V závěru lekce se žáci zamýšlí nad odvahou vlastní.

Lekce vznikla jako reakce na článek „Sen dívky Malalaj“  v Respektu číslo 43/2012.

Komunistický převrat v Československu v r. 1948 

Lekce seznamuje žáky s komunistickým převratem v roce 1948 a jeho souvislostmi. Látka se nachází v učebnici Dějepis pro 9. ročník (nakl. SPN) na str. 100-103, obsah lekce je tímto inspirován. Dějepisné poznatky nejprve v úvodu teoreticky vyložíme, využijeme obrázky, které promítneme na interaktivní tabuli. Poté zahrajeme divadlo, napíšeme zápis, přečteme zajímavosti a shlédneme 2 ukázky z youtube.cz.

Všichni jsme si rovni - Aktivita pro inspiraci 

Aktivita je zaměřena především na to, jak socioekonomické faktory ovlivňují šanci být společensky úspěšný.

Dětská práva  

Žáci si uvědomí svá práva, ale i povinnosti. Pochopí „hranice“ svých práv. Seznámí se s dokumentem Úmluva o právech dítěte.

Charta 77 

Proč a za jakých okolností vznikla Charta 77.

Jak na ni reagovala ústřední moc.

Seznámení se s dokumenty Charty, Anticharty a dalšími dokumenty souvisejícími se vznikem Charty.

Kdy a co je spravedlnost 

Základní lekce. Co je to spravedlnost. Jak s ní člověk pracuje.

Spravedlnost a ideologie 

Téma spravedlnosti na příkladech politických procesů 50. let.

Společnost a lidé. Pozice, zařazení. Chování a přizpůsobení či nepřizpůsobení se.

Odpovědnost za osud a blahobyt své rodiny a blízkých.

Moc bezmocných 

Co to byl disent a kdo to byl disident. Co vedlo jednotlivce k vzepření se režimu.

Motivace lidí vystoupit proti oficiální ideologii a rizika s tím spojená.

Přiblížení několika postav disentu.