Země, kterou chceme 

Žáci společně přemýšlí nad tím, jak by si přáli, aby vypadala ČR v roce 2030. Dozvídají se o procesu formulace rozvojových cílů v rámci Agendy 2030 na globální i národní úrovni. V doplňující hodině mají příležitost zkoumat vzájemné vazby mezi jednotlivými cíli a uvědomit si jejich propojenost.

KDO VLÁDNE A JAK VLÁDNE? 

V průběhu lekce se žáci učí o různých formách řízení společnosti a vlády. Na příkladu fiktivního příběhu promýšlejí spravedlivost v uspořádání státního řízení s ohledem na svobodu jedince.

Práce probíhá ve dvojicích a větších skupinách. Jejím výstupem je provedená definice různých typů společenského zřízení na základě zkušeností žáků a příběhu ve čteném textu. Učitel by měl definice na závěr odborně korigovat a pojmy vysvětlit.

Na tuto lekci navazuje lekce "Argumenty proti demokracii".

Vnímání – předsudky a stereotypy 

Žáci se seznámí na základě prezentace a zadaného úkolu s nejčastějšími chybami, kterých se dopouštíme při hodnocení a vnímání druhých lidí – první dojem, předsudky, haló efekt, projekce, stereotypy apod. Pochopí provázanost stereotypů a předsudků a uvědomí si, jak chyby ve vnímání druhých mohou vést ke zjednodušenému a nespravedlivému pohledu na určitou sociální skupinu.

Neomezená svoboda projevu?  

V průběhu lekce si studenti utvářejí své názory na nutnost, potřebnost nebo nadbytečnost cenzury svobody projevu v demokratickém státě. Uvědomují si konflikt mezi svobodou projevu a jinými právy, tedy i nutnost cenzury.

Práce probíhá ve skupinách, jejím výstupem je pochopení hodnoty svobody projevu, jejích hranic a nutnosti jejího omezení.

Stát se členem politické strany? 

Lekce vede žáky k hodnocení následků, které vyplývají z klesající důvěry občanů v politické strany a tenčící se členské základny těchto stran. Žáci zjistí, jaké funkce plní politické strany v demokracii, a zamyslí se nad možnou motivací pro členství v politické straně. Ve skupinách zpracují shrnutí činnosti mládežnických organizací přidružených k politickým stranám a představí je ostatním. V závěru sami reflektují svoji vlastní ochotu či neochotu zapojit se do činnosti některé z představených organizací.

Lekce využívá články „Děkujeme, přicházíme“  – 25.11.2012, Respekt číslo 48/2012 a „Ti, kteří rozhodli“ – 21.10.2012, Respekt číslo 43/2012

Tři a půl milionu za mrtvou ženu 

Lekce je zaměřena na zvýšení čtenářské gramotnosti. Využívá článek o soudním vymáhání odškodnění za úmrtí v nemocnici zaviněné (pravděpodobně) nedbalostí lékařů. Metodou kritického čtení žáci zkusí v textu vyhledat pasáže vystihující pojmy jako hrdinství, lidské selhání, víra, naděje, lež, …, popíší tyto pojmy a uvedou příklady ze svého okolí. Na konkrétním případu soudního řízení se žáci seznámí se systémem soudů v ČR.

Lekce vznikla v reakci na článek „Tři a půl milionu za mrtvou ženu“  – 16.9.2012, Respekt číslo 38-39/2012

Byl noční můrou diktátorů 

Můžeme ovlivňovat svět kolem sebe? Má smysl se angažovat? Dokáže napsání dopisu zachránit něčí život? Vyučovací jednotka nabízí na příkladu působení Amnesty International v Československu v 70. a 80. letech 20. století podněty k diskusi a úvahám (nejen) o těchto otázkách.

Nová média - úvod 

Lekce může být považována za úvodní ze série lekcí k novým médiím, žáci shrnou patologické jevy objevující se v souvislosti s užíváním nových médií.

Nová média - kyberšikana 

Lekce patří do série lekcí k novým médiím. Žáci se seznámí s problematickým obsahem internetu, s různými podobami kyberšikany, vcítí se do kůže postižených, dozví se, jak postupovat v případě, že se s kyberšikanou setkají. Zaujmou postoj k nenávistným kampaním na internetu.