Sexismus v reklamě 

Lekce žákům/kyním představí problematiku sexismu, konkrétně sexismu v reklamě. Žáci/kyně se naučí rozpoznávat sexistické reklamy a budou schopni/é kriticky reflektovat obraz, který sexistické reklamy vytváří o rolích mužů a žen ve společnosti.

Co je to vlastně ta diskriminace? 

Lekce uvádí na pravou míru pojem diskriminace v právním smyslu. 1. Část lekce představuje žákům, z jakých důvodů a v jakých oblastech nesmí dle platné legislativy k diskriminaci docházet. 2. Část žákům představuje, jakých forem může diskriminace nabývat, a jaké jsou možnosti obrany před diskriminací.

Jak ochránit korupčníka? 

Žáci budou na základě konkrétního příkladu konfrontováni s tím, že demokratické zřízení samo o sobě není zárukou respektování ústavy a práva.  Zjistí, jak mohou v situacích, kdy je právo ohýbáno, fungovat mezinárodní instituce, jaká je role opozice a jakým způsobem mohou reagovat samotní občané. Rozpoznají, že role občanů je pro udržení demokracie a právního státu nepostradatelná.

Lekce vznikla v reakci na článek „Neklid na východní frontě“ – 23. 7. 2012, Respekt číslo 30/2012

ARGUMENTY PROTI DEMOKRACII 

V průběhu lekce žáci na základě čtyř textů odvozují možné argumenty proti demokracii. Uvědomují si tak situace, v nichž může být demokracie přítěží či komplikací a zvažují, zda a za jakých okolností má smysl demokratické principy řízení narušit.

Práce probíhá ve dvojicích, jejím výstupem je provedený soupis situací, na nichž lze zdůvodnit argumenty proti demokracii.

Tato lekce navazuje na lekci "Kdo vládne a jak vládne?".

O rovnosti a svobodě 

Lekce je postavena na metodě čtení s předvídáním (Farma zvířat, G. Orwell). Žáci vždy po přečtení úryvku odpovídají na otázky kladené učitelem, které se týkají revoluce, rovnosti, svobody, bohatství... Po přečtení všech úryvků dojdou žáci k poznání, že i když si chtěla být všechna zvířata rovna, některá jsou si rovnější. Na lekci by mělo navazovat téma "Ideologie zdůrazňují rovnost a ideologie zdůrazňující svobodu".

Shin - pravdivý příběh ze Severní Koreje 

Shin Dong-hyuk se narodil v severokorejském koncentračním táboře, ze kterého se mu po 22 letech podařilo utéct. Text popisuje jeho životní příběh. Je strukturován tak, aby bylo možné využít metody čtení s předvídáním. Příběh seznamuje žáky s existencí totalitního režimu v Severní Koreji a ukazuje některé jeho rysy.

Koho zvolím prezidentem? 

Tato lekce může sloužit jako příprava žáků na studentské prezidentské volby, které proběhnou 11.-12. prosince 2012. Žáci se zamyslí nad kritérii, podle kterých by vybírali prezidenta, a zhodnotí, zda jejich kritéria odpovídají pravomocem, které prezident skutečně má. Vzájemně se informují o svých preferencích v prezidentské volbě a diskutují o přednostech i slabinách jednotlivých kandidátů.

Pozn.: V lekci jsou ponechaní i tři kandidáti, kteří byli po sečtení hlasů Ministerstvem vnitra vyřazeni z volby; vzhledem k nejasnostem při vyhodnocení neplatných hlasů je stále možné, že se některý nebo všichni z nich volby nakonec zúčastní.

Lekce souvisí s články „Hlavně solidní ouřada“  – 4.11.2012, Respekt číslo 45/2012, a „Prezident třikrát jinak“ – 24.11.2012, Respekt číslo 48/2012

„Jak by skončily Pussy Riot v Česku?“ 

Žáci se zamyslí nad kontroverzním případem politického protestu ruské skupiny Pussy Riot, zformulují vlastní postoj a v rolové hře se jej pokusí obhájit. Prostřednictvím textů odborníků oslovených Respektem se seznámí s pohledem českého práva na akci skupiny v pravoslavném chrámu a pojmenují hranice mezi politickým protestem, sociální revoltou, a porušením zákona. 

Lekce vznikla v reakci na článek „Jak by skončily Pussy Riot v Česku?“ – 26.8.2012, Respekt číslo 35/2012

SOUD ZA JÍZDU NA ČERNO 

V rámci lekce si žáci pod vedením pedagoga vyzkouší, jak probíhá jednoduchý občanskoprávní spor.

Žáci řeší případ nezaplacené pokuty za „jízdu na černo“ v MHD. Jednotlivé role (soudce, strany, svědci) jsou rozděleny mezi skupiny žáků. Zbylí žáci sledují dění v soudní síni a průběžně diskutují o tom, co se v soudní síni děje.

V průběhu lekce si žáci udělají zážitkovou formou představu o tom, jak probíhá řízení u soudu, o aktérech soudního řízení, o občanskoprávních sporech, o smluvním právu. Smyslem lekce však není vzhledem k věku žáků zcela přesně simulovat průběh soudního řízení na základě nastudování procesních předpisů, ale poskytnout jim zážitek ne nepodobný návštěvě soudní síně.