- demokracie
- Evropská unie
- finanční gramotnost
- globalizace
- identita
- interkulturalita
- kritické uvažování
- lidská práva
- lokální dimenze
- mediální gramotnost
- mezinárodní vztahy
- Občanem v EU
- občanská společnost
- odpovědnost
- osobnostní rozvoj
- participace
- politika
- právo
- projevit názor
- spolupráce
- svoboda
- Učím s RESPEKTem
- udržitelný rozvoj
- veřejné instituce
Seznam učebních lekcí
Název | Autor | Časový rozvrh | Klíčová slova | Datum | Zobrazeno |
---|---|---|---|---|---|
Volby do Evropského parlamentu
V tomto výukovém modulu se účastníci dozvídají o funkci a roli Evropského parlamentu (EP) v Evropské unii (EU). Evropský parlament je představen jako instituce, jejíž členové jsou přímo voleni občany členských zemí, a jako instituce, která má nezastupitelnou roli ve fungování EU a významně ovlivňuje její činnost. Účastníci se dozvídají o jednotlivých frakcích, které v EP působí, seznamují se s jejich významem a působností. Uvědomují si tak význam, který volení zástupci v EP mají. |
Milan Hrubeš, Lucie Pištěková | 90 minut | demokracie, Evropská unie, Občanem v EU, participace, politika, spolupráce | 14. 4. 2014 | 9538x |
Demokracie a volby
Tato oblast obsahuje vzdělávací cíle zaměřené na představení podstaty demokracie a významu voleb v demokratických režimech. Hlavním cílem je porozumění principům, na kterých funguje demokracie, pochopení role občana v demokracii a možnost jeho zapojení. Důraz je kladen především na význam voleb, které jsou hlavním prostředkem alternace moci, a na roli, kterou občané ve volbách zastávají. |
Milan Hrubeš, Lucie Pištěková | 90 minut | demokracie, Občanem v EU, participace, politika | 14. 4. 2014 | 8827x |
Budoucnost EU
Tato oblast obsahuje vzdělávací cíle podněcující žáky k zamyšlení nad budoucností EU a k porozumění faktu, že budoucnost EU (a tedy i ČR) vychází z toho, do jaké míry se na formulaci budoucího vývoje (ať už jako ČR či občané EU) podílíme. Studenti se seznámí s aktuálními dokumenty, které se věnují budoucnosti EU (především strategie Evropa 2020), a kriticky diskutují možné podoby budoucí Evropské unie. Tato tematická oblast se do určité míry dotýká všech zmíněných okruhů, především pak tématu Rozšiřování EU. |
Milan Hrubeš, Lucie Pištěková | 90 minut | Evropská unie, Občanem v EU, participace, politika, spolupráce | 10. 10. 2013 | 6325x |
Občanem v EU
Tato oblast obsahuje vzdělávací cíle podněcující žáky k porozumění významu aktivity a angažovanosti občana při snaze ovlivňovat dění v EU. Oblast částečně navazuje na předešlé cíle zaměřené na vztahy mezi institucemi EU, státu a EU a nově přidává vztah EU a občanské společnosti. Studenti se dozvídají, co přináší tzv. evropské občanství, jaký je vztah mezi EU a občanskou společností a jaké nástroje mají občané k dispozici, chtějí-li ovlivnit dění v EU. |
Milan Hrubeš, Lucie Pištěková | 90 minut | demokracie, Evropská unie, Občanem v EU, občanská společnost, participace, politika, spolupráce | 10. 10. 2013 | 5916x |
Česká republika v EU
V tomto výukovém modulu se studenti dozvídají o vztahu České republiky a EU, konkrétněji jaké změny přineslo členství ČR v EU. Hlavní důraz je kladen na to, aby studenti porozuměli roli České republiky ve vztahu k EU – tj., aby Českou republiku vnímali jako aktivní součást a tvůrce Evropské unie, a nikoliv jen jako pasivního příjemce rozhodnutí „z Bruselu“. Tato tematická oblast navazuje na tematickou oblast Institucionální rámec fungování Evropské unie a rozšiřuje ji. |
Milan Hrubeš, Lucie Pištěková | 90 minut | Evropská unie, Občanem v EU, politika, spolupráce | 10. 10. 2013 | 6599x |
Rozšiřování EU
Tato oblast obsahuje vzdělávací cíle zaměřené na představení procesu a možnosti rozšiřování EU. Studenti identifikují základní principy rozšiřování a seznámí se s dosavadním průběhem rozšiřování EU. Na tomto základě studenti porozumí, že rozšiřování EU není jen otázkou formálních pravidel, ale i hlubších politických a historických souvislostí. Zároveň s tím se seznámí s aktuálními otázkami, které se vážou ke stávajícím či potenciálním adeptům na budoucí rozšíření. |
Milan Hrubeš, Lucie Pištěková | 90 minut | Evropská unie, Občanem v EU, politika, spolupráce | 10. 10. 2013 | 28827x |
Sociální aspekty EU
Vzdělávací cíle z této oblasti se zaměřují na to, aby studenti byli schopni identifikovat EU nejen jako hospodářský projekt, ale i jako projekt, který usiluje o boj proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporu spravedlnosti, vymýcení chudoby apod. Studenti se seznámí se základními prostředky, které EU v této oblasti využívá, a uvědomí si, že hospodářské cíle jsou komplementární se sociálními cíli. |
Milan Hrubeš, Lucie Pištěková | 90 minut | Evropská unie, Občanem v EU, politika, spolupráce | 10. 10. 2013 | 4751x |
Ekonomické aspekty EU
V tomto výukovém modulu se studenti dozvídají o základních ekonomických aspektech fungování EU. Naučí se rozlišovat mezi vlivem globálního ekonomického systému a nástroji, které k ovlivnění ekonomiky může EU využívat, včetně EMU, resp. společné měny – eura. Pochopení základních ekonomických aspektů fungování EU by studentům mělo umožnit kriticky reagovat na jednostranná tvrzení a diskutovat nad základními ekonomickými problémy EU. |
Milan Hrubeš, Lucie Pištěková | 90 minut | Evropská unie, globalizace, Občanem v EU, politika, spolupráce | 10. 10. 2013 | 4700x |
Vznik a historický vývoj EU
Tento vzdělávací modul se zaměřuje na představení a vysvětlení skutečností, které vedly ke vzniku EU a podílely se na jejím dalším vývoji. Hlavní důraz je kladen na porozumění historickému a politickému kontextu vzniku a následného vývoje EU. Student bude znát nejenom důležité historické milníky vývoje EU, ale především je bude umět zasadit do kontextu tehdejší doby včetně významu, které s sebou konkrétní změny nesly. |
Milan Hrubeš, Lucie Pištěková | 90 minut | Evropská unie, Občanem v EU, politika, spolupráce | 10. 10. 2013 | 7008x |
Koho zvolím prezidentem?
Tato lekce může sloužit jako příprava žáků na studentské prezidentské volby, které proběhnou 11.-12. prosince 2012. Žáci se zamyslí nad kritérii, podle kterých by vybírali prezidenta, a zhodnotí, zda jejich kritéria odpovídají pravomocem, které prezident skutečně má. Vzájemně se informují o svých preferencích v prezidentské volbě a diskutují o přednostech i slabinách jednotlivých kandidátů. Pozn.: V lekci jsou ponechaní i tři kandidáti, kteří byli po sečtení hlasů Ministerstvem vnitra vyřazeni z volby; vzhledem k nejasnostem při vyhodnocení neplatných hlasů je stále možné, že se některý nebo všichni z nich volby nakonec zúčastní. Lekce souvisí s články „Hlavně solidní ouřada“ – 4.11.2012, Respekt číslo 45/2012, a „Prezident třikrát jinak“ – 24.11.2012, Respekt číslo 48/2012 |
Iva Tajšlová a Jaroslav Petřík, COV | 45 minut | demokracie, politika, Učím s RESPEKTem, veřejné instituce | 2. 12. 2012 | 7883x |